Jelikož je celkově málo nápaditý, tak mu nezbývá nic jiného, než aby exhibovat primitivně, jako klaun. V té roli si v současné drsné době příznačně vybral pozici vrcholku ledovce veškerého hnusu, sprostoty, vulgární mluvy i chování v naší společnosti. Do role klauna se vtělil vědomě, leč je to lživá póza, jíž vychytrale mate ostražitost veřejnosti i institucí.

Politicky je poněkud rozumu mdlého, názorově ideologicky placatého s černobílým viděním každé politické loutky, jež má už předem na každý problém jasný náhled. Proto se celkem snadno stal hlásnou troubou zkušenějších a především záludnějších, veřejně aktivních lidí, ať už politiků či intelektuálních lokajů nové moci. Novotný sám sebe vidí jako odvážného hrdinu bojujícího za pravdu. Šíří proto několik střípků z nedávných dějin a vydává je za zásadní děje oné doby. Mimo jiné úsměvnou bajku o tom, jak slovanští bratři místo zachránit si vlastní krky, obětavě pomáhali Českým pobratimům bránit jejich hlavní město. I jako pohádka to zní dost hloupě. A co teprve poslechnout si vzpomínky účastníků oněch dějů či nezideologizované historiky.

Dovolím si na tomto místě svůj kratičký pohled na Vlasovce. Šlo o vojáky Sovětského svazu, kteří zvedli zbraň proti armádám vlastní země. Takový čin je v celých lidských dějinách považován za vlastizradu. Proto jsou takoví vojáci vždycky popraveni a dokonce potupným oběšením a ne zastřelením. Chování Vlasovců v poslední dny války v Praze je diskutabilní. Jejich pomoc byla Českou národní radou odmítnuta. Pokud jich zde pár stovek padlo, je v jednotlivých případech otázkou, čí vinou. Na její zodpovězení by se skuteční historici měli zaměřit v prvé řadě. Ovšem jenom tehdy, pokud se všeobecně uznává, že jde o tak významnou událost, že si zaslouží poctivé vyřešení. Já osobně si to nemyslím. Uznávám, že každý mrtvý si zaslouží vzpomínku. Pak ať na některém hřbitově mají svůj symbolický hrob.

Ale zpátky k aktivitám dočasného nájemníka rychty v Řeporyjích. I jako výkonný politik se rozhodl k činům, revidujícím dění v druhé světové válce. Otázkou je, proč. Přepisování historie je nejčastější metodou začáteční tvorby ideologie každé nové moci. Není totiž nic jednoduššího, než z obrovského množství mnohdy protichůdných jevů v minulých dějích zvýraznit takové, které se nové moci hodí a zamlčet jiné, které zájmu nové moci odporují. Pozoruji, že u nás se dlouhodobě vytváří nová ideologie, sledující mnohem závažnější cíle.