A pak se zrodil jiný nápad: svobodné volby! Sejdou se lidé a zvolí si. Ne toho nejlepšího ( „Volte nejlepší z nás“ bylo heslo předlistopadových poměrů), a často dokonce ani ne toho kdo je bez „estébáckých, zlodějských a podvodných prohřešků“, ale toto nebo ty, o nichž se domnívají, že bude nebo budou dobře spravovat věci veřejné. To se sice mnohým odjakživa nelíbí, ale skutečný problém pro moderní demokracii nastává tehdy, když těch, kterým se to nelíbí, je skoro stejně jako těch, druhých. Když poražených ve volbách je téměř tolik jako vítězů, když výsledky voleb jsou – všude a stále častěji - 51/49. Plné Staroměstské náměstí protestujících je jistě pádný argument, ale o kilometr dále si už mnozí myslí a chtějí něco zcela jiného.
Přehlasovaní totiž mají nejen logický, ale především legitimní argument: je demokratické jít jednou za x let k volbám a pak jen mlčet? Zdálo by se být vhodným protiargumentem třeba častější volby, (ale lidé jsou častými volbami unaveni), nebo referenda o čemkoliv (ale ta jsou většinou neplatná pro nízkou účast voličů). Konec konců, jsme si zvolili politiky a tak ať se snaží a pracují, že?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
autor: PV
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.