Existují jen dvě možnosti: Bůh buď je, nebo není. Buď věříme, že Bůh existuje, nebo věříme, že Bůh neexistuje. Víru tedy máme a potřebujeme všichni, je jen otázka, jaké má naše víra důsledky.

Kdysi byl představitelem hrdinů rytíř nebo šerif bez bázně a hany, který svou odvahou převyšoval průměr. K němu jsme vzhlíželi, on se uměl postavit zlu a stál na straně dobra. Knihy a filmy s takovými hrdiny byly pokračovateli pohádek, kde dobro vždy vítězí nad zlem. Od kolébky jsme se učili, že se dobro vyplácí a zlo bude potrestáno. Přirozeným pro nás bylo, že lhát, nedodržovat sliby, krást a podvádět je zlo. Chápali jsme, že oběť je správná, že jsme tady pro druhé lidi a že bez možnosti darovat sebe sama druhým nedojdeme štěstí ani my. Že právě pro dosažení osobního štěstí musíme více dávat než brát. Obecně byla ve společnosti víra, že pokud uděláme někomu něco špatného, tak se nám to ve zlém vrátí. Takový pocit nemá nic společného s materialistickým pojetím světa.

Komunistická totalita nás od skutečných hodnot nedokázala odvést, ač se snažila. I v těch nejtěžších dobách bylo pro všechny slušné lidi (a byla jich většina, ne že ne) úplně jasno: musíme s totalitním státem opřeným o okupační armády dělat větší či menší kompromisy, ale vědět kdo je hodný a kdo zlý bylo hrozně jednoduché. Prostě oni hlásali svou pravdu a my jsme věděli, že je lží. I proto se leninsko-jakešovským „vědecky prokázaným pravdám“ dnes již jen smějeme.

Mnohem sofistikovaněji na to šli komunisté západního svobodného světa. Zde si s dovolením vypůjčím několik vět od Prof. Petra Vopěnky, mého ctěného a mnohem moudřejšího přítele, který k tomuto tématu nedávno publikoval vynikající článek: italští, ale i jiní komunisté pochopili, že „teprve po rozbití civilizace založené na židovskokřesťanských naukách a hodnotách lze usilovat o nastolení komunistického společenského řádu. Ne krvavá, ale kulturní revoluce je správnou opravou chyb obsažených v marxistické teorii.“ Proto usilovali o spojení se „západními intelektuály, kteří pohrdají křesťanstvím a buržoazní kulturou, a kteří utvářejí myšlení mládeže“.