Jak by mělo vypadat slohové cvičení – kandidátský projekt na ředitele kulturní instituce s dvoumiliardovým rozpočtem v situaci, kdy přihlásit se může mezi 31 kandidáty vedle profesionálů kdejaký důchodce či zneuznaný politik a o vhodnosti nebo nevhodnosti kandidáta rozhoduje hlas televizního kuchaře?
Z 31 přihlášených na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu několik odpadlo z důvodů formálních (nedodali třeba lustrační osvědčení) a ze zbylých 26 projektů členové Rady ČRo vybrali do druhého kola pět finalistů, kteří dostanou příležitost.
Nejvíce – šest hlasů z devíti – dostaly představy (abecedně) děkana FSV UK PhDr. Jakuba Končelíka, Ph.D., právníka, novináře a komunálního politika Mgr. Tomáše Němečka a programového ředitele ČRo Mgr. Reného Zavorala. O hlas méně v prvním kole dostali bývalý ekonomický ředitel ČT, dnes manažer Ing. Michael Kralert a ředitel divize Euro a E15 vydavatelství Mladá fronta Ing. Tomáš Skřivánek. Ostatní nepostoupili. O hlas tak unikla šance například technickému řediteli rozhlasu Ing. Karlu Zýkovi, což autor tohoto článku považuje za chybu.
Radní se prý podle předsedy Petra Šafaříka shodli v tom, že žádný projekt výrazně kvalitativně nevybočoval. Opravdu?
Diletantismus s mandátem jako fatální překážka
Český rozhlas hledá ředitele. O odborných znalostech kandidátů ovšem rozhodují laici, někdy diletanti s politickým pozadím. S výjimkou Jiřího Vejvody to rozhlasoví profesionálové nejsou, i když některým mediální znalosti nelze upřít. Rozhodují laickým způsobem bez potřeby odborných konzultací a jasných, přezkoumatelných kritérií. Stejně tak neurčitě rozhodovali o dlouholetém setrvání toho ředitele, kterého nakonec pod falešnou záminkou odvolali.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV