Odhad ministerstva financí ohledně příjmů z daně z tabákových výrobků za rok 2022 byl realističtější než v roce 2021. Pro připomenutí v roce 2021 ministerstvo predikovalo příjmy ve zcela nerealistické výši 67 miliard korun, zatímco skutečné plnění bylo o téměř 11 miliard korun nižší. Dostalo se tak na úroveň z roku 2017. V roce 2022 se ministerstvo seklo „pouze“ o 3,3 miliardy korun. Stále tak existuje velký prostor ke zlepšení.

Výběr spotřební daně z tabákových výrobků zůstává už téměř pět let prakticky stejný, a to přestože se sazba spotřební daně v minulých letech dramaticky zvedala. Data Státního zdravotního ústavu přitom ve stejném období neukazují pokles prevalence kuřáctví, který by dokázal vysvětlit nesrovnalost mezi zvýšením sazby daně a nezvyšováním reálného výběru peněz z tabákových výrobků.

Proč tedy státní rozpočet nevybírá na dani z tabákových výrobků tolik, kolik by jinak říkala trojčlenka neelastické poptávky po tabákových výrobcích?

Prapůvodní příčinou je malá, a dnes už víme že nepovedená, reforma spotřebních daní z tabákových výrobků z přelomu let 2019 a 2020. Tehdejší ministerstvo financí ohlašovalo zvýšení daně o 10 procent. Zvýšení všech sazeb daně u cigaret (pevné, procentní a minimální) o 10 procent však vedlo v případě zvýšení procentní daně z 27 na 30 procent ke zvýšení částky této složky daně o 27,5 procenta a k celkovému zvýšení daně na cigarety o 18,1 procenta u cigaret za 90 korun. Ano, tolik v průměru stály cigarety ještě v roce 2019. Tímto vzrostla jen za jeden rok průměrná cena o 13,25 koruny (14,7 procenta). Poté v roce 2021 následovalo zvýšení daňové potřeby na krabičce cigaret o dalších 8 korun, následované v letech 2022 a 2023 již rozumnějším navýšením o čtyři koruny spotřební daně na krabičce.