Němci prohráli válku? Tak to se tedy, Češi, styďme

Jisté však je to, že Berndtu Posseltovi jede vyřídit upřímné a ponížené pozdravení současného místodržícího Osmansko-alemánské říše v protektorátu Čechy a Morava soudruha-přítele Sobotky. Budou proslovy, pak mejdan s bavorskými klobáskami a pivkem, a v dělné atmosféře budou dále vyhasínat již skoro vyhaslé Benešovy dekrety.

Čechové budou jemně vyzýváni k nekonečnému stydění se za to, že splnili „odvěkou“ sudetskou touhu po „Heim ins Reich“ a v roce 1945 organizovaně odsunuli většinu toužících domů, do zmenšené, nyní však zase unijně bobtnající Říše. Po procesu stydění budeme vyzýváni též k omluvám a bití čely o zem, což je dnes v Alemánii takový dobře zakořeněný, vazalský zvyk.

Pro jedinou rozvědku Herman nepracuje. Pro ruskou…

Jaké politické zadání však vlastně otec Herman bude skutečně plnit? Spokojí se s primátem prvního českého ministra líbajícího sudeťákům nohy? Nebude snad pravým úkolem politického janičára ve službách MOSSADu nějaké to lobbování za lidumily z íránské neziskovky MEK? Nevíte, co to je? Stále prý teroristická organizace Lidových mudžáhedínů íránské provenience, kterou několikrát vyhodnotilo americké ministerstvo zahraničí jako nesmírně extrémistickou organizaci disponující až 2 000 tanků a obrněných vozidel sloužících argumentační naléhavosti sdělovaných myšlenek…. A dobří přátelé imáma Hermana.