Skutečným soudcem je bulvár. Od ČT až po tištěnou pavlač

Mainstream Kramného dopředu odsoudil „popisem“ jeho chování v době tragické smrti jeho ženy a dcery a také v čase bezprostředně následujícím. Nyní už pravomocně odsouzený vypadá tím pádem jako narcistní, bezcharakterní sobec, jímž možná i docela dobře je. Tak jaképak slitování? Jaké právo na spravedlivý proces? Bulvární objednávka byla formulována jasně, „právnický“ výrobek v podobě verdiktu byl dodán.

Jenže relevantní pochybnosti o procesu samotném zůstávají u každého malinko soudného (byť vnějšího) pozorovatele. „Válka“ soudních znalců nebyla objasněna.

Manipulace s fotografiemi postižených tkání zabitých obětí, vedených jako důkazy, nebyla objasněna. Námitky obhajoby v tomto směru byly bohorovně smeteny se stolu.

„Lepší“ rozsudek si snad Kramný nemohl ani přát

Nikdo nenabil zbraně pro dovolání k Nejvyššímu soudu Kramného obhájkyni Janě Rejžkové lépe, než zúčastnění soudci všech rovin. Skoro to vypadá, že jde o „cechovní“ dohodu. Příčetný senát NS by měl celou causu neprodleně hodit jejich autorům na hlavu. A nařídit nové projednání, samosebou. Možná to tak dopadne.