I on byl jejich velitelem a i to je pochopitelně výraz úcty před pozůstalými a i to je naprosto v pořádku. Zbytek mediálního humbuku a odporné zneužití smrti mladých mužů, jak včera předvedl mainstream s Ukradenou (dříve Českou) televizí v čele, je dno, nechutnost, naprostý hyenismus…

Namísto slzí by si měli dát pár facek...

Namísto toho, aby si skoro všichni konzumenti poslaneckých křesel včera v tichosti nafackovali před zrcadlem za to, že plédovali a hlasovali za účast naší armády na udržování válečného konfliktu v Afghánistánu, ronili z dobře připravených úhlů krokodýlí slzy do fotoaparátů a kamer.
Namísto toho, aby se novinářské smečky deklamátorů jediného správného vidění světa „hodnot a našeho způsobu života“ omezily na prosté konstatování, že padli ti, co plnili svou povinnost v rámci apolitické armády a patří jim za to dík, byla spuštěna lavina bulvárních tirád, přiživujících se na lidském neštěstí pozůstalých rodin a přátel mrtvých vojáků, znevažujíc tak vlastně jejich předchozí profesní život a zvrhle parazitujíc i na jejich smrti.

Kdopak by se ubránil dojetí při pohledu na bolestí ztuhlou nebo utrpením zmořenou tvář maminky či manželky, otce, bratra, kamaráda? Kdo by nezaslzel na vlastní oči pozorujíc plaché a vroucí doteky blízkých na víka rakví, s nimiž se loučili se znetvořenými pozůstatky zmarněných, nenaplněných, mladých životů?
Vše pečlivě režírováno „žurnalistickými“ supy, prokládáno plochými floskulemi o „zásluhách“, „hodnotách“, ideologickým vymýváním dojatých myslí diváků, posluchačů, čtenářů…

Lži a lži a zkouška sirén...

A lhalo se a lhalo a lhalo. O tom, že naši hoši střílející Afghánce v Afghánistánu brání Republiku. O faktu, že smrtelný chaos v nedobytné, potenciálně bohaté zemi vyhovuje především narkomafiím, bankám peroucím jejich zisky, zbrojařským kšeftům amerických výrobců smrti nepadlo ani slovo.