Tereza Spencerová: Jedna Sýrie a dva Obamové

29.08.2014 13:11 | Zprávy

Realpolitika může být drastická, hloupá i směšná zároveň, neboť odhaluje myšlenkovou kapacitu jednotlivých protagonistů.

Tereza Spencerová: Jedna Sýrie a dva Obamové
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Barack Obama, 44. prezident USA

V srpnu 2011: Barack Obama oficiálně vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby pro dobro svého národa rezignoval, protože už není s to stát v čele státu poté, co při potlačování prodemokratických protestů „věznil, mučil a masakroval svůj vlastní národ“.

V říjnu 2012: většina zbraní odeslaných Saúdskou Arábií a Katarem na pomoc syrským rebelům bojujícím proti Bašáru Asadovi směřuje k islamistickým džihádistům, a nikoli k sekulárnějším skupinám, která by Západ rád podpořil.

V srpnu 2013: „Po pečlivém zvažování jsem se rozhodl, že by Spojené státy měly zahájit vojenskou akci proti vojenským cílům syrského režimu… Jsme Spojené státy americké a nemůžeme a nesmíme zavírat oči před tím, co se děje v Damašku.“ Barack Obama.

V srpnu 2014: Prezident Obama schválil průzkumné lety nad Sýrií, což je předzvěst případných leteckých úderů, ale Bílý dům stále více zvažuje, jak zaútočit na cíle sunnitských teroristů, aniž by přitom oficiálně žádal o pomoc prezidenta Bašára Asada… Přelety jsou významným krokem k přímé americké vojenské akci v Sýrii, intervenci, která může změnit rovnováhu sil na bojišti v tříleté válce…

…Sýrie, která až dosud situaci zvládá s pomocí Ruska, Íránu či Hizballáhu, v reakci oznámila, že je připravena bojovat proti terorismu společně s jakoukoli mezinárodní iniciativou, zdůraznila ale nutnost koordinovaného postupu, což znamená, že jednostranné americké útoky akceptovat nebude, naopak, bude je vnímat jako agresi. Koordinovat útoky s Damaškem a tím ho fakticky veřejně legitimizovat se zdá být ale pro Bílý dům – pouhý rok poté, co chtěl Sýrii rozbombardovat -- přece jen příliš velkým saltem, a tak tvrdí, že žádná koordinace nebude. Za situace, kdy americké tajné služby těm syrským předávají informace o cílech Islámského státu (IS), aby Sýrii usnadnily nálety, se ale hrátky kolem „koordinace“ jeví jen jako nezbytná píárová snaha Obamovy administrativy neztratit tvář. Podobně přitom USA postupují také v Iráku, kde oficiálně vyloučily koordinaci útoků s „nepřítelem“ Íránem, a tak pod americkými nálety už na zemi proti oddílům IS „prostě“ operují íránské jednotky a v iráckém Kurdistánu, který je hlavním cílem amerických snah v zemi, operují íránští poradci. Jen tak, „nekoordinovaně“. A Američany nebombardovaně.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Rozhodnutí soudů

Když se vám rozhodnutí soudů nelíbí, tak je znevažujete a vlastně tím podrýváte důvěru v soudy. Nestačí, že je mizivá důvěra v politiky? Proč ještě rozvracet důvěru v soudy? Dokážete uznat, že soudy rozhodly správně, i když se vám to nelíbí? Co je teda pro mě zarážející je ne rozsudek, ale to, že by...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Vitásková: Ústavní soud zasáhl rychlostí blesku

17:37 Alena Vitásková: Ústavní soud zasáhl rychlostí blesku

Komentář Aleny Vitáskové k rozhodnutí Ústavního soudu.