Zatímco se pozornost soustředí na Řecko a řešení či neřešení jeho finančních problémů, faktem je, že globální zadluženost v poměru HDP celkově dosahuje rekordních 286 procent a dluhy na celém světě činí bezmála 200 bilionů dolarů. Finanční systém postavený na takových dluzích už je udržitelný jen za předpokladu, že se bude zadluženost navyšovat dokud to ještě půjde, načež se celá ta pyramida zhroutí…

Řecko nahromadilo dluhy, z nichž není východiska, a Evropa se teď pokouší najít způsob, jak mu poskytnout třetí záchranný „balíček“ v řádu desítek miliard eur, byť v sama se v dluzích topí rovněž. A i kdyby někdo nalezl nějaké zázračné řešení pro Řeky, nic moc se k lepšímu nezmění, neboť na státní bankrot fakticky čeká dalších hned 23 zemí světa: Arménie, Neloze, Kostarika, Chorvatsko, Kypr, Dominikánská republika, Salvador, Gambie, Grenada, Irsko, Jamajka, Libanon, Makedonie, Marshallovy ostrovy, Černá Hora, Portugalsko, Španělsko, Srí Lanka, Sv.Vincent a Grenadiny, Tunisko, Ukrajina, Súdán a Zimbabwe. Dalších 14 zemí nemá k okraji útesu daleko: Bhútán, Kapverdské ostrovy, Dominika, Etiopie, Ghana, Laos, Mauretánie, Mongolsko, Mozambik, Samoa, Sv. Tomáš, Senegal, Tanzanie a Uganda.

Co s tím? Měly by jim snad pomoci „bohaté“ země? Potíž je v tom, že „bohaté“ země jsou samy zadlužené až po uši. Dluh Spojených států se od roku 2007 více než zdvojnásobil a je už tak velký, že není splatitelný už ani čistě matematicky. Evropa je na tom podobně – na jedné straně dává dohromady miliardy pro Řecko a přitom většina jejích států bude podobnou pomoc potřebovat už brzy sama. Například španělský dluh v porovnání s HDP od roku 2012 vzrostl z 69 procent na 98 procent, italský ze 116 procent na 132 procent a francouzský z 85 procent na 95 procent. Vedle těchto států netřeba zapomínat na Belgii (106 procent vůči HDP), Irsko (109 procent vůči HDP) nebo Portugalsko (130 procent vůči HDP). Dluh Španělska překročil bilion dolarů, ten italský činí 2,6 bilionu eur. Banky v EU jako celek fungují s vypůjčenými penězi oproti svým financím v poměru 26 ku jedné. I byť jen čtyřprocentní pokles aktiv by z nich vysál celý kapitál, byť z hlediska odpuštění dluhů nebo alespoň jejich části Řecku, Španělsku, Itálii či Francii by ona čtyři procenta beztak nic neřešila. Jakmile se tedy řady dluhového domina začnou hroutit, masivně předlužený evropský finanční systém čeká katastrofa.