Tereza Spencerová: Pětina Němců chce revoluci

27.02.2015 16:57

Většina občanů Spolkové republiky Německo, celých 62 procent, má za to, že německá demokracie není skutečnou demokracií, protože v ní má větší slovo ekonomika než voliči, vyplývá z průzkumu.

Tereza Spencerová: Pětina Němců chce revoluci
Foto: Daniela Černá
Popisek: Tereza Spencerová, redaktorka Literárních novin

Antikapitalismus a antifašismus vystoupily jako překvapivé fenomény ze studie, kterou pod názvem „Proti státu a kapitálu – za revoluci“ zveřejnila Svobodná univerzita v Berlíně. Průzkum ukázal, že Němci jsou orientováni více levicově, než se dosud předpokládalo.

Průzkum v rámci federálně financovaného projektu Iniciativ pro podporu demokracie pro univerzitu provedla agentura Infratest Dimap. Vyplynulo z něj mimo jiné, že 20 procent Němců souhlasí s názorem, že „životní podmínky se reformami nezlepší – potřebujeme revoluci“. Podobné procento lidí si všímá nárůstu nového fašismu v zemi coby skutečné hrozby pro budoucnost, zatímco třetina má za to, že kapitalismus neodvratně vede lidi do bídy a k hladu. S odkazem na masivní mediální pozornost, která se upírá na akce protiislámského hnutí Egida pak 48 procent Němců souhlasí, že v současném Německu existuje xenofobie a její kořeny jsou ve společnosti hluboké.

Pětadvacet let po pádu Berlínské zdi stále přetrvávají ideologické rozdíly mezi východem a západem země – podle průzkumu 60 procent Němců žijících na východě považuje socialismus za dobrou ideu, zatímco v západních regionech tento názor sdílí „jen“ 37 procent dotázaných. Takřka polovina Němců si rovněž všímá toho, že policie a tajné služby zesílily sledování levicových disidentů, přičemž 27 procent se obává, že špiclováním vlastních občanů Německo sklouzává k diktatuře. Většina – 62 procent – pak tvrdí, že německá demokracie není skutečnou demokracií, protože v ní má větší slovo ekonomika než voliči.

Průzkum rovněž poukázal na nárůst „levicového násilí“ v posledních letech, přičemž jeho hlavními terči jsou policie a krajní pravice. Příkladem může být lednový útok na jednu z policejních stanic v Lipsku, kdy na padesát zakuklených lidí zapálilo policejní vůz a budovu zaházelo kameny, láhvemi a barevnými bombami. V únoru pak asi šest stovek levicových aktivistů v centru města útočilo na vládní budovy, ničilo policejní auta i výkladní skříně obchodů a zanechávalo za sebou nasprejovaná protifašistická hesla. V Hamburku pak mladí aktivisté v půli února poničili více než 1 500 předvolebních plakátů krajně pravicové a antiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…