Nedávné prohlášení Johna Kerryho, který potvrdil, že USA razantně mění politiku a jsou ochotné vyjednávat se syrským prezidentem Bašárem Asadem, zaskočilo mnohé a v následném „úleku“ se začalo hromadně couvat. Mluvčí Kerryho úřadu Jen Psakiová veletoč zkoušela zmírnit tím, že v plánu není jednání se samotným Asadem, ale Washington byl prý vždy připraven jednat s nějakým „jeho zástupcem“. V době, kdy USA koordinují nálety proti Daeši (Islámskému státu) se syrskou armádou, je to vše už jen hra se slovíčky.

Na Kerryho prohlášení ostře reagovala také Saúdy ovládaná Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC), podle níž je nepřijatelné cokoli, co v první řadě nepočítá s Asadovým svržením. Stejně kriticky se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který jednání s Asadem považuje za „skandální dar Islámskému státu“ a pobídku milionům Syřanů, aby začali podporovat Daeš. Slova francouzského ministra přitom ale nedávají žádný faktický smysl a lze za nimi nejspíš vidět jen miliardové katarské investice i do francouzské politické scény. Nesmyslnější je to pak s přihlédnutím k faktu, že francouzští politici už s Asadem zcela otevřeně jednali a nejspíš i dál jednají.

Bez ohledu na to západní schizofrenie vůči Sýrii pokračuje – EU ještě před měsícem s Damaškem obnovit kontakty chtěla, nyní je ale prý „připravena“ uvalovat na Sýrii další sankce, a to dokud nepřestanou vágně formulované „represe“. Na podporu těchto postojů se v médiích vzápětí objevily zprávy o údajných chemických útocích syrské armády. Nikdo je sice nebyl s to potvrdit, ale Kerry je těmito informacemi okamžitě „hluboce znepokojen“ a katarská Al Džazíra stihla přidat názor Amnesty International, která má za to, že pokud k nasazení chlóru opravdu došlo, pak by to byl válečný zločin… (Iráčtí Kurdové mezitím mimochodem oznámili, že chlór proti nim použil Daeš, a to při bojích letos v lednu. Ale co si kdo vezme z Daeše, že?)

Syrská armáda do toho v rámci ukázky svých možností (a nejspíš i připomínky, že spolupráce je fakt výhodná) nad pobřežím Latakie sestřelila americký špionážní bezpilotní letoun, nejspíš vůbec první za čtyři roky války. Pentagon ztrátu stroje potvrdil, příčinu sice neuvedl, ale vzápětí Syřany varoval, aby „nezasahovali do amerických leteckých kapacit nad Sýrií“.