Ke všem možným problémům, s nimiž se Rusko s různou mírou úspěšnosti potýká, v posledních dnech přibyl jeden poměrně neočekávaný – ženská obřízka. Bouřlivé celospolečenské diskuse vyvolala zpráva lidskoprávního fondu Právní iniciativa, kterou v půli srpna zveřejnil portál Daptar. Fond, který se zaměřuje na dodržování lidských práv na ruském Kavkazu, konstatuje, že od 70. let minulého století podstoupily obřízku desítky tisíc žen a dívek v Dagestánu. Ačkoli i Daptar zkusil vyznění celé zprávy následně zmírňovat a například dagestánský novinář a aktivista Zakir Magomedov pro rozhlas OSN vysvětloval, že je tato praxe většinou záležitostí jen odlehlých horských vesnic, skandál propukl v plné síle.

Tím spíš, že předseda Koordinačního centra muslimů Severního Kavkazu, muftí Ismail Berdijev, provádění ženské obřízky podpořil s tím, že neodporuje islámu. Konstatoval, že je to „čistě dagestánská tradice“, která je nezbytná k „určitému zklidnění energie“ budoucích nevěst. A vzápětí zašel ještě dál, když prohlásil, že obřezány by měly být „všechny ženy“, což by podle něj mělo zabránit „chlípnosti“, „sexuálnosti“ a „rozvratu na Zemi“. Hlavní moskevský muftí Albir Krganov zkoušel názor svého kolegy korigovat upozorněním, že šaría ženskou obřízku sice dovoluje, ale rozhodně ji nepřikazuje, přičemž obecně by prý měly být zcela zakázány takové „nelidské“ formy obřízky, které se používaly ještě v předislámských časech egyptských faraónů.

To už se ale do věci vložil i kontroverzní duchovní a donedávna vysoký činitel ruské pravoslavné církve protojerej Vsevolod Čaplin, který podpořil Berdijeva: „Je to tradice osvědčená staletími a akceptovaná většinou žen, které v této tradici žijí. Proč by na ni neměly právo? My, pravoslavní, máme jiné tradice, ale to nám nikdy nebránilo respektovat tradice sousedních národů.“ Zákaz ženské obřízky podle něj prý prosazuje OSN, která chce náboženské zvyky nahradit humanismem. Ve své křesťanské velkodušnosti nicméně ruské ženy uklidnil, že „nejspíš není třeba obřezávat všechny“, protože pravoslavným by to nebylo k ničemu, neboť „i bez toho nic nerozvracejí“. Muftí Berdijev sice o dva dny později své tvrzení o nutné celoplošné obřízce odvolal coby „žert“, nic tím už ale zachránit nedokázal.