Ke všem možným problémům, s nimiž se Rusko s různou mírou úspěšnosti potýká, v posledních dnech přibyl jeden poměrně neočekávaný – ženská obřízka. Bouřlivé celospolečenské diskuse vyvolala zpráva lidskoprávního fondu Právní iniciativa, kterou v půli srpna zveřejnil portál Daptar. Fond, který se zaměřuje na dodržování lidských práv na ruském Kavkazu, konstatuje, že od 70. let minulého století podstoupily obřízku desítky tisíc žen a dívek v Dagestánu. Ačkoli i Daptar zkusil vyznění celé zprávy následně zmírňovat a například dagestánský novinář a aktivista Zakir Magomedov pro rozhlas OSN vysvětloval, že je tato praxe většinou záležitostí jen odlehlých horských vesnic, skandál propukl v plné síle.
Tím spíš, že předseda Koordinačního centra muslimů Severního Kavkazu, muftí Ismail Berdijev, provádění ženské obřízky podpořil s tím, že neodporuje islámu. Konstatoval, že je to „čistě dagestánská tradice“, která je nezbytná k „určitému zklidnění energie“ budoucích nevěst. A vzápětí zašel ještě dál, když prohlásil, že obřezány by měly být „všechny ženy“, což by podle něj mělo zabránit „chlípnosti“, „sexuálnosti“ a „rozvratu na Zemi“. Hlavní moskevský muftí Albir Krganov zkoušel názor svého kolegy korigovat upozorněním, že šaría ženskou obřízku sice dovoluje, ale rozhodně ji nepřikazuje, přičemž obecně by prý měly být zcela zakázány takové „nelidské“ formy obřízky, které se používaly ještě v předislámských časech egyptských faraónů.
To už se ale do věci vložil i kontroverzní duchovní a donedávna vysoký činitel ruské pravoslavné církve protojerej Vsevolod Čaplin, který podpořil Berdijeva: „Je to tradice osvědčená staletími a akceptovaná většinou žen, které v této tradici žijí. Proč by na ni neměly právo? My, pravoslavní, máme jiné tradice, ale to nám nikdy nebránilo respektovat tradice sousedních národů.“ Zákaz ženské obřízky podle něj prý prosazuje OSN, která chce náboženské zvyky nahradit humanismem. Ve své křesťanské velkodušnosti nicméně ruské ženy uklidnil, že „nejspíš není třeba obřezávat všechny“, protože pravoslavným by to nebylo k ničemu, neboť „i bez toho nic nerozvracejí“. Muftí Berdijev sice o dva dny později své tvrzení o nutné celoplošné obřízce odvolal coby „žert“, nic tím už ale zachránit nedokázal.
Rozšířená tradice
Problematika ženské obřízky je obvykle spojována s Afrikou či Asií. Kořeny tohoto drastického zákroku sahají daleko před vznik islámu, do faraonských časů v Egyptě, což může vysvětlovat, že tuto praxi v současnosti uznávají nejen tamní muslimové, ale (především ve venkovských oblastech) i křesťanští koptové. Dětský fond OSN (UNICEF) odhaduje, že mezi lety 2004 až 2015 rituál podstoupilo 87 procent egyptských žen mezi 15 a 49 lety věku, a to bez ohledu na to, že je ženská obřízka ilegální, malé „pacientky“ při ní umírají a stát neustále zpřísňuje tresty lékařům za její provádění. Různé formy ženské obřízky nicméně praktikují i tak rozdílné kultury jako jsou křesťané v Tanzanii, Masajové v Keni nebo Židé v Etiopii. Podle odhadů OSN z letošního roku bylo po celém světě obřezáno na 200 milionů žen a dívek. A polovina všech těchto brutálních zákroků, které OSN považuje za „zneužívání dítěte“ a „porušení lidských práv“, byla provedena v převážně křesťanské Etiopii a převážně muslimských Egyptě a Indonésii.
Skandál kolem ženské obřízky v Dagestánu nyní ale tuto praxi posouvá z Afriky blíže do Evropy. Podle různých odhadů žije v Rusku asi 15 milionů muslimů, což by znamenalo, že každý sedmý občan Ruské federace teoreticky vyznává některou z forem islámu. Sunnitští muslimové šháfíské školy v Dagestánu tvoří asi 90 procent tamních obyvatel, přičemž tamní nárůst případů ženské obřízky, problému, o kterém většina Rusů v souvislosti s vlastním státem neměla ani ponětí, prý souvisí s tím, že místní náboženský tisk vydávaný oficiálním muslimským duchovenstvem ženskou obřízku otevřeně podporuje. „Podporují to oficiální duchovní, tedy duchovní spjatí se státem, jejichž tisk má největší náklad v republice, a stále nové předplatitele aktivně získávají především po pátečních modlitbách. Chodí do mešit, chodí za lidmi domů, ty noviny vycházejí v několika dagestánských jazycích. Mám za to, že rozsah propagandy ve prospěch ženské obřízky je obrovský,“ popsal situaci Zakir Magomedov.
Samotná zpráva Právní iniciativy přitom uvádí, že zatímco se ženská obřízka v Dagestánu praktikovala už o 70. let, tedy ještě v sovětských časech, rozšíření záviselo na té či které etnické skupině. Například Avarové, nejpočetnější dagestánská etnická skupina, prováděla obřízku do 90. let a poté se ji zcela zřekla, zatímco jiné komunity s ní začaly, vysvětlila pro Newsweek šéfka Právní iniciativy Vanessa Koganová s tím, že většinou jsou dívky mrzačeny ještě před svým třetím rokem.
Konec tabu
Možná by se celá kauza, o níž ruské vedení muselo dávno vědět, zametla pod koberec, nicméně prohlášení muftího Berdijeva a protojereje Čaplina vyvolala takové pobouření veřejnosti, že se věci jako by daly do pohybu. V parlamentu zazněly výzvy trestat za provádění obřízky až deseti lety vězení, nicméně lze očekávat, že se Kreml do „žádných velkých akcí“ nepustí. Severní Kavkaz s tamními "nornálními" muslimy i islamistickými radikály a jejich teroristickými skupinami je pro Moskvu dlouhodobě velmi citlivou oblastí, kde vláda současně zkouší silová řešení s mezináboženským dialogem nebo navýšenými investicemi. V úvahu je třeba brát i ruskou snahu využívat tamní muslimy pro své geopolitické cíle na Blízkém východě, tím spíš v době, kdy stále více muslimských zemí vnímá Rusko jako svého ochránce a „přítele islámu“, stejně jako obavy Moskvy z radikalizace kavkazských společností, pokud by se do vlasti vrátili místní džihádisté, kteří nyní bojují v řadách Daeše v Sýrii nebo Iráku. Ve výsledku tak lze očekávat, že ruský boj proti ženské obřízce – v praxi tedy v první řadě proti dagestánským muslimským duchovním a jejich vlivu -- bude do značné míry „velmi taktický“ a opatrný.
Kolik dagestánských žen a dívek bude ještě zmrzačeno na úkor geopolitiky, není jasné. Na druhé straně je ale zřejmé, že problém ženské obřízky v Rusku nejspíš přestal být tabu, což by mohl být první krok k likvidaci tmářských praktik.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
