V listopadu 2013 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU, a to s poukazem na těžké obchodní ztráty, které by pro Ukrajinu vyplývaly z avízovaných ruských obchodních sankcí. Následovaly Majdan, svržení Janukovyčovy vlády, válka na Donbasu, ruská anexe Krymu, propad do neoficiálního státního bankrotu a s ročním odstupem i ratifikace asociační dohody, která měla Ukrajinu „dovést do Evropy“. Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz tehdy mluvil o „hvězdné hodině demokracie“, byť platnost obchodní části dohody byla oficiálně odložena až na počátek letošního roku. A nyní je asociační dohoda coby oficiální prapůvod celého „ukrajinského příběhu“ znovu v ohrožení. Torpédovat ji chtějí Nizozemci, jediný stát EU, který smlouvu zatím neratifikoval.

Nizozemští euroskeptici sesbírali dostatečný počet hlasů, aby bylo k této otázce vyhlášeno referendum, a to na 6. dubna. Argumentují mimo jiné tím, že to, co Ukrajinci mají za svou „evropskou volbu“, jim ve skutečnosti vnutil Brusel, přičemž Ukrajinu popisují jako stát rozdělený na proevropskou a proruskou část a obávají se, že by v případě války s Ruskem museli do boje i nizozemští vojáci. K tomu samozřejmě připomínají zkorumpovanost prozápadního kyjevského vedení nebo fakt, že poslední dva roky se pro Ukrajinu proměnily v ekonomickou (ale vlastně i jakoukoli jinou) jinou katastrofu – další jobovkou je nejspíš skutečnost, že se Ukrajina už během pár týdnů stane posledním státem na světě, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli průtahům s udělováním licencí nebude mít nové vakcíny proti dětské obrně a „nechráněné děti budou šířit virus, což znamená riziko pro Evropu“. Kyjev na svou propagaci před referendem vyčlenil dva miliony eur, ministr zahraničí se v Amsterdamu zúčastní cyklojízdy, ale výsledky kulturní a sociální kampaně podle ukrajinských médií prý nejsou přesvědčivé, mimo jiné i kvůli tomu, že je stále příliš živý skandál s ukradenými obrazy starých holandských mistrů, které se objevily na Ukrajině a navíc u lidí spjatých s tamní tajnou službou SBU.

Organizátoři referenda se obávají závazků vůči lidnatému a těžce ovladatelnému státu, byť asociační dohoda je převážně obchodní povahy a legální práci v EU milionům Ukrajinců nezaručuje. Nizozemská vláda pár dní před referendem voliče razantně ujišťuje, že jim nic nehrozí. „Ukrajina by se nikdy neměla stát členem EU, protože máme za to, že by z dlouhodobého pohledu měla mít dobré vztahy s Evropou i Ruskem, a to by nebylo možné, pokud by se stala členem EU,“ načrtl ukrajinskou budoucnost nizozemský premiér Mark Rutte, přičemž společně s Petrem Porošenkem, prezidentem a aktuálně šestým nejbohatším mužem Ukrajiny, asociační dohodu podpořil. (Právě předpoklad, že členství EU automaticky vylučuje dobré vztahy s Ruskem, nyní mimochodem nutí Srbsko k tomu, aby vstup do EU odmítalo.)