Evropská unie vyzvala Kyjev, aby Donbasu poskytl zvláštní status, aniž by čekal, až budou splněny příslušné body Minsku 2, který ještě před uznáním zvláštního, blíže nespecifikovaného statusu počítal s oboustranným stažením těžkých zbraní od linie dotyku a s volbami na Donbasu. „Angelu Merkelovou asi přesvědčili, že Doněck a Luhansk splní své závazky, pokud je bude plnit i Kyjev, a proto Unie na Ukrajinu tlačí,“ shrnuje situaci vládní zdroj pro Vesti. Podle ukrajinský politologů jsou německá kancléřka a francouzský prezident pod silným tlakem velkého byznysu, který už kvůli Ukrajině a sankční válce s Ruskem nechce dál přicházet o své zisky, tím spíš za situace, kdy Porošenko sám schvalováním nových zákonů otevřeně popírá Minsk 2.

Unie, která oficiálně tvrdí, že svůj postoj vůči Minsku nemění, se přitom ale vlastně jen přidala ke Spojeným státům – náměstkyně ministra zahraničí Alina Romanowski minulý týden při kongresovém slyšení oznámila, že americká pomoc Ukrajině spočívá v „prosazování ekonomických reforem, boje proti korupci a energetických reforem“, přičemž USA podle ní podporují „národní jednotu“ Ukrajiny a současně i „zvláštní status jejího východu“.

Je zřejmé, že pokud USA a po nich i Unie přicházejí s takto „revolučním“ tahem, Kyjev nebude s to dlouho odmítat. Pro formu budou Porošenko s Jaceňukem ještě pár dní zástupně mluvit o nepřijatelnosti „federalizace“ nebo odtržení „nezávislých republik“, aby uklidnili ultranacionalisty v parlamentu i ulicích, ale pak budou muset kývnout. Mezi mocnostmi se přitom v otázce Ukrajiny opravdu začalo cosi „hýbat“, protože ministerstva zahraničí USA a Ruska zřídily zvláštní „horkou“ linku mezi svými náměstky, aby spolu o Ukrajině mohli jednat kdykoli, neřkuli stále. K tomu si nečekaně, poprvé za tři měsíce, telefonovali i Putin s Obamou (a to z Putinova podnětu). Oficiálně spolu jednali o Ukrajině i Islámském státu, byť obsah i načasování jejich rozhovoru zatím vyvolává spíš jen četné spekulace.

Západ si navíc situaci jistí i jinak – oficiální znění paragrafů nové ústavy týkající se decentralizace nejprve ve středu s drobnými doporučeními schválila Benátská komise, zatímco Ukrajincům bude oficiálně představena až v pátek.

Netrpělivost s Ukrajinou přitom projevují i státy, které až dosud patřily k hlavním zastáncům Kyjeva. Třeba estonský prezident Toomas Henrik Ilves – podle ukrajinských médií prý jen v žertu – podotkl, že snaha Kyjeva hrozit tím, že bude provádět reformy jen výměnou za přijetí do EU, mu připomínají film, v němž lupič vběhne do banky, přiloží si pistoli ke spánku a říká: „Dejte mi peníze, jinak se zastřelím.“ A poslanci polské konzervativní nacionalistické strany Právo a spravedlnost, z jejíchž řad vzešel nový polský prezident Andrej Duda, opustili jednání polsko-ukrajinského parlamentního shromáždění poté, co ukrajinská strana odmítla odsoudit banderovské masakry za druhé světové války a omluvit se za ně.