V posledních týdnech došlo ke krachu 16. největší banky Spojených států (Silicon Valley Bank) a také menších Signature bank, Silvergate bank, odkupu Credit Suisse a výprodeji akcií Deutsche bank. To způsobuje otřesy napříč finančními trhy a poukázalo na problém, o kterém se dosud nemluvilo. S rapidním růstem klíčových úrokových sazeb došlo k poklesu cen dluhopisových aktiv a potažmo nárustu výnosů těchto dluhopisů. Pro mnohé banky dluhopisy tvoří nezanedbatelnou část jejich rozvahy. Jelikož ty ztratily desítky procent ze své hodnoty v posledních dvou letech, banky nyní mají výrazné nerealizované ztráty.

Pokud tedy dojde k tzv. „bank runu“, kdy si větší počet klientů bude chtít vybrat své vklady z banky, je banka nucena tyto ztráty realizovat, a tím se zvyšuje riziko insolvence, což se nelíbí ostatním klientům, a to může vést k dalším výběrům, dokud banka nezkrachuje. Je to svým způsobem sebenaplňující se proroctví. Ceny dluhopisů v čase znovu porostou, a tedy tyto nerealizované ztráty, které teď banky mají jsou pravděpodobně jen dočasné. Nejedná se tudíž o stejně seriózní problém, jako v roce 2008 kdy banky držely velké množství takřka bezcenných derivátových produktů. Dluhopisy, obzvlášť státní patří mezi bezpečné a kvalitní investiční aktiva, jejíž hodnotu garantuje příslušný stát. Současná krize je tak spíše krizí psychologickou a odhaluje společnosti s nedostačujícím risk managementem ve světle vyšších úrokových sazeb.