Celkově bude mít letošní College of Electors 538 Elektorů, což odpovídá 435 členům Sněmovny reprezentantů a 100 senátorům, plus tři elektoři z District of Columbia, Washingtonu. Pro zvolení potřebuje kandidát na prezidentský úřad většinu, tj. v aktuálním případě 270 hlasů.

Všechny státy unie, s výjimkou Maine a Nebrasky, volí své elektory na bázi „vítěz bere vše“. Prakticky to znamená, že i kdyby dejme tomu v Kalifornii vyhrála Hillary Clinton jen s 51 procenty voličských hlasů, budou všichni kalifornští elektoři povinni volit v College of Electors právě jí. V praxi to může znamenat, a čtyřikrát v historii se to skutečně stalo, že prezidentem může být zvolen kandidát, který obdržel celostátně méně voličských hlasů, než jeho soupeř. Naposledy se to stalo v roce 2000.

Ve skutečnosti ovšem letos nejsou jen dva kandidáti, jak bychom mohli soudit z medií. Na volebích lístcích se jich objeví více než 24, budou to kromě demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa ještě delegát Libertariánů Gary Johnson, kandidátka Zelených Jill Steinová a kandidát Konstituční Strany Darrell Castle a celá řada nezávislých kandidátů.

Jediným kandidátem, který bude spolu s Clintonovou a Trumpem na volebních lístcích ve všech amerických státech, je Gary Johnson, ale třetí a další kandidáti by mohlí zamíchat s volbou jen tehdy, kdyby některý z nich vyhrál alespoň v jednom státě Unie (velmi málo pravděpodobné), nebo by získal nějaké hlasy v jednom z těch zmíněných dvou států, Maine a Nebrasce, které by pak mohly scházet jednomu z dvou předních kandidátů.

Zvláště pokud je volba těsná, se tedy můžeme dočkat překvapení.