Jen vrozená slušnost a stranická kolegialita mi překáží v tom, abych článek pana Klusáčka nazval největší pitomostí, která kdy o Ukrajině byla napsána.

"Za pár týdnů uplyne rok od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí konfliktu na východní Ukrajině. Po několika tisícovkách obětí mezi ukrajinskými vojáky i civilisty a minimálně stovkách mrtvých ruských vojáků se zdá, že konec války stále není v dohledu. Poněkud truchlivou je česká diskuse o adekvátní politice naší vlády, EU a Západu vůbec vůči Ukrajině a Rusku. Tato diskuse se utápí v sentimentu, osciluje od ignorance k překrucování historie, marginálními jevy přehání do dalekosáhlých konsekvencí a zejména naprosto ignoruje odlišné zájmy jednotlivých aktérů a zejména specifické zájmy České republiky."

Těch mrtvých nebyly stovky. Byly jich tisíce a denně jich přibývá po desítkách a někdy i po stovkách. A bylo jich mnoho i mezi Ukrajinskými vojáky jak z ukrajinsky, tak z rusky mluvících oblastí Ukrajiny. Kolik jich bylo mezi ruskými vojáky, nevíme. Možná by pomohlo, kdyby pan Klusáček mohl uvést jediný důkaz, že tam ti ruští vojáci skutečně jsou. Jistě by za to dostal nějaký řád, když ne přímo titul Hrdina Ukrajiny, i když ten byl na nátlak EU, světové židovské komunity a rusky hovořících ukrajinských regionů zrušen, po tom, co se jeho nositelem stal Stepan Bandera a Evropě se to v té době ještě nelíbilo.