Absolutně jako první země světa sáhla k opravdu drastickým omezením Česká republika, zejména zavedla plošnou povinnost nosit roušky, které nositele před nákazou COVIDem-19 nechrání, zlikvidovala volný pohyb zboží, služeb a osob v schengenském prostoru a zavřela své obyvatele do vězení s názvem Česká republika. Zřejmě česká vláda kálela pod sebe strachy, že by se vlivem epidemie mohl český zdravotnický systém náporem na lůžka intenzivní péče, na počet dýchacích přístrojů a na zdravotnický personál zhroutit. Křivka průběhu počtu nakažených se vládními opatřeními zploštila, avšak více, než bylo nezbytné. Proč?

Ekonomika ČR je silně závislá na exportu a to především do eurozóny a zejména do Německa. Ve Spolkové republice Německo je nárůst počtu nemocných potřebujících hospitalizaci taktéž přibrzďován různými protiopatřeními, zaváděnými postupně a s rozmyslem, ne překotně jako v ČR a zdaleka ne tak restriktivními, takže německá křivka rozložení nakažených potřebujících hospitalizaci roste rychleji. Následkem toho se musí zákonitě i dříve se vrátit do běžných hodnot. Epidemie COVIDu-19 odezní dříve než v Česku a SRN se bude moci vrátit k běžnému fungování ekonomiky dříve. ČR bude v té době epidemie ještě probíhat, protože její průběh česká vláda přetlumila přehnaně restriktivními opatřeními obávajíc se zhroucení zdravotnictví, takže ekonomika českého státu se bude nalézat, na rozdíl od Německa, ještě v útlumu. Bude-li to trvat delší dobu, tak se dovozci v eurozóně poohlédnou po jiných dodavatelích než českých a z Česka pak nezbude ani montovna. Inu, důsledek toho, koho si Češi zvolili do čela státu.