Tomáš Krystlík: Co přinese stejná kvalita potravin České republice?

17.04.2018 13:47

Připravovaná směrnice EU, kterou musí nejdříve členské státy odsouhlasit, což bude trvat nejméně dalších jeden a půl roku, zakazuje prodávat v členských zemích stejný výrobek v rozdílné kvalitě a složení. Česko jásá, že se dobrá věc podařila, ale jaké budou následky pro ČR?

Tomáš Krystlík: Co přinese stejná kvalita potravin České republice?
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Chmurné - s nejvyšší pravděpodobností dojde ke zdražení potravin. Budete-li chtít najít viníky, máte je při ruce: Čechy samotné, protože si to zavinili svou tendencí okrádat vlastní soukmenovce z větší části sami.

Dvěma mechanismy došlo k tomu, že potraviny od stejného výrobce a stejného názvu jsou v českých řetězcích někdy ošizené co do použitých komponent. První, kterému nešlo zabránit, ale mohlo se jeho důsledkům vyhnout: Zahraniční výrobci z vlastní vůle se odhodlali ušetřit na složení produktu s tím, že východoevropští konzumenti to asi nepoznají. Předpoklad ji vyšel, protože ve všech bývalých komunistických zemích se jednalo většinou o výrobky dosud od dané firmy nedovážené, takže neměli možnost porovnat novou kvalitu se starou. Specialitou českého spotřebitele, v jiných zemích se tolik neprojevující, navíc bylo, že jeho chuťové buňky za éru komunismu ztratily nebo redukovaly svoje rozpoznávací schopnosti, takže je mu do jisté míry jedno, co jí. Nicméně okrádání přímo výrobci bez popudu koncových řetězců v jednotlivých východoevropských státech se dalo celkem lehce čelit přímým dovozem stejných produktů určených pro západní trhy, obejít tak výrobci nabízený přímý dovoz nebo přímou výrobu pro daný stát. Například zboží nakoupit přes řetězec stejného názvu na Západě. To se nestalo, východoevropské managementy potravinářských řetězců byly schopny uvažovat jen v krátkodobém časovém horizontu, ne strategicky, tj. si přály maximalizovat zisk za nejkratší možnou dobu.

Všechny potravinářské řetězce v ČR jsou bez ohledu na shodný název s řetězci v západní Evropě výhradně české firmy, byť založené zahraničním kapitálem a všechny jsou tak z více než 99 % řízeny manažery-Čechy. Zatímco západní potravinářské řetězce mají marži v jednotkách procent, víc si nemohou dovolit, v Česku nasadily desítky procent (maximalizace zisku bez ohledu, co to udělá se zákazníky z dlouhodobého hlediska) a zakázané kartelové dohody mezi řetězci jim zaručují minimální ceny u vybraných typů prodejních položek. Zatímco na Západě je výše zisku tvořena především zvyšováním objemu prodeje, v Česku zvyšováním marže. Za těchto okolností se v ČR uplatil druhý mechanismus, specielně český: Aby marže, tedy i zisk řetězce byly co nejvyšší, nutí managementy českých řetězců dodavatele - a to i západní výrobce (!) - aby pro ně minimalizovali výrobní ceny. Jejich cenové požadavky byly a jsou pro výrobce splnitelné jen tehdy, že do produktu nedají vše, co tam má být, ošidí ho, aby vyhověly českým manažerům. Managementy českých řetězců tak maximalizují zisk, aniž se zatěžují výčitkami, že sprostě okrádají bližního svého. Konkurenčních řetězců ve státě se nemusejí bát - to mají zajištěno kartelovými dohodami, které český antimonopolní úřad nedovede nebo nechce rozbít. Umožněno a nebývale podpořeno to bylo a je tím, že český konzument má ve zvyku se především za levný peníz nacpat, kvalita jídla je pro něj druhořadá, což je návyk pocházející ze školních a závodních jídelen s jejich nechutnými jídly.

Až začne platit dotyčná směrnice EU, mohou nastat dvě možnosti.

(1) Výrobci přejdou z vyššího „západního“ standardu na nižší kvalitu výrobků určených pro jiné trhy (ne nutně jen pro východoevropské, například rybí prsty určené pro Francii obsahují méně rybího masa než pro německý trh). Jenže výrobců obdobných a totožných produktů je Západě spousta a tak každý výrobce, který se o něco takového pokusí, bude promptně vyměněn, protože hrozí, že západoevropští konzumenti by si to nenechali líbit, přestali by u takového řetězce nakupovat a jeho zisk by citelně klesl.

(2) Výrobci zruší výrobu méně kvalitních výrobků stejného druhu a názvu. To je kýžený stav, který předvídá ona směrnice EU, otázkou je pouze, jak se zachovají managementy českých řetězců, protože nyní neošizené výrobky budou muset nakupovat za poněkud vyšší cenu. Varianta, že si dobrovolně sníží marži, aby mohly zachovat stejné ceny, je nepravděpodobná, něco takového jdoucího proti dosavadní vlastní filozofii managementy českých řetězců schopny nebudou. Nastane tedy zdražování dovážených potravin. A nejen jich, protože na zvýšení cen dovážených potravin se budou snažit reagovat i producenti domácí taktéž zvýšením svých cen. EU-komisařka Jourová a Češi si tedy vydobyli nejen novou směrnici EU, nýbrž i všeobecné zdražení potravin in spe na českém trhu. Uvědomil si někdo z českých odpovědných činitelů, jaké důsledky bude nová směrnice EU mít na ceny, promítne-li se do toho česká mentalita?

Tomáš Krystlík

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…