Už toto zamýšlené rozdělení je úplný nesmysl. Němcům bylo jasné, že změna placení koncesionářských poplatků každou domácností i bez přístrojů je možná jen tehdy, bude-li se odevzdávat jednotný poplatek za příjem rozhlasových a televizních programů dohromady, ne odděleně, a to pro příjem jakoukoliv cestou. Rozdělení poplatků za rozhlasové vysílání veřejnosprávních stanic a za televizní by vedlo jen k modifikaci starého českého systému.
Německý model vybírá koncesionářské poplatky od každé domácnosti, ve společné domácnosti ale jen od jednoho jediného jejího člena. Tedy pronajme-li si například pět studentů byt, platí jen jeden; má-li někdo dva tři domicily, platí za všechny jen jeden koncesionářský poplatek; rodinný dům třeba s třemi dospělými generacemi zaplatí jen jeden poplatek, pokud v něm nebydlí nájemník. Osvobozeny od placení jsou domácnosti žijící na sociálním minimu proti potvrzení o příjmu sociální pomoci, podpory v nezaměstnanosti II, finanční výpomoci k důchodu.
Nedovedu si představit, jak by tento systém ČRo, ČT nebo i český stát administrativně zvládly. Je bezpodmínečně nutné rozlišit, zda někdo z domácnosti již platí koncesionářské poplatky, zda někdo v rodinném domě nebydlí v nájmu a představuje tak další domácnost. To nejsou schopni Češi zvládnout. Kdyby koncesionářské poplatky připsali k daním z příjmu, tj. o koncesionářský poplatek zvýšili daně, tak by platil každý, kdo má zdanitelný příjem. Jenže jak potom zajistit, aby neplatil koncesionářský poplatek z každého svého zdaněného příjmu? A jak by tomu bylo u důchodců? V Německu jsou důchody principiálně, tedy od jisté výše, daněny (jen přesahující částka), jejich výši i ostatní příjmy důchodce (dividendy, úroky, příjmy z pronájmů atd.) sleduje nejen berňák, nýbrž i zdravotní kasy, které podle jejich výše určují důchodcům měsíční pojišťovací prémie (v ČR je za důchodce hradí paušálně stát). V Německu odevzdávají daňové přiznání i důchodci.
Obzvláště jsem zvědav, jak by se v ČR řešilo vybírání koncesionářských poplatků od osob s bydlištěm v sídle obecního úřadu, kde „bydlí“ mnohdy stovky lidí. Další zajímavý oříšek by představovaly byty třeba v Jihlavě, ve kterých je péči městského úřadu hlášeno v každém několik stovek bydlících.
V Německu se v nově zavedeném systému starají o vybírání koncesionářských poplatků obce, protože mají registry svých obyvatel. Kdyby tomu tak mělo být v Česku, vzroste enormně počet úředníků. Při jejich pravidelných výměnách v novém legislativním období (všichni se vyházejí a přijdou noví, přátelé a známí nového starosty nebo přednosty oddělení) nebude tento systém nikdy fungovat.
Když nedovede přemýšlet pan ministr, měli by tak umět jeho podřízení úředníci, jinak se opět posouváme od nepravdivosti výroku „co Čech, to blb“ k jeho pravdivosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
