Nikoliv. Již v roce 1951 byl vydán 576stránkový sborník Dokumente zur Austreibung der Sudetendeutschen (Dokumenty k vyhnání Sudetoněmců), od té doby existující v mnoha dalších nezměněných vydáních, který obsahuje 369 vybraných místopřísežných svědectví sudetských Němců o zacházení s nimi během vyhánění z ČSR. Kompletní text knihy je dostupný v internetu (ZDE) v originálním znění, do češtiny kniha přeložena nebyla.

Američané nařídili, že všichni příchozí dospělí českoslovenští Němci do americké okupační zóny v Německu (odhadem minimálně půl milionu dospělých) musejí být hned na československé hranici před vpuštěním do americké okupační zóny místopřísežně vyslechnuti (divoké odsuny Američané důsledně vraceli zpět), tedy všichni museli pravdivě vylíčit zacházení s nimi a po sepsání dokument podepsat, při nepravdivém by byli trestně stíháni. Místopřísežné prohlášení Němci na rozdíl od Čechů vždy brali a berou dodnes velmi vážně, německé úřady je akceptují jako důkaz - když něco místopřísežně prohlásíte, nikdo o tom nepochybuje.