Při vyhánění se, vážený pane Sobotko, se nejednalo o excesy, tedy o výstřelky z principu slova ojedinělé, nýbrž to byla naplánovaná akce splňující definici genocidy realizovaná a řízená od 9. května 1945 československou vládou. To byste mohl sedmdesát let poté již vědět! Když ne Vy, tak od čeho máte poradce?

Přejděme k příčinám vyhnání československých Němců, vážený pane Sobotko!

Devadesát pět let před jejich vyháněním, v roce 1850, již totéž požadovala Božena Němcová, když napsala, že Němci by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů.

O rok později, v lednu 1851, putovala ministru vnitra Alexandru Bachovi z Prahy do Vídně následující zpráva: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi (jazykově) jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“

Jaroslav Vrchlický ve sbírce Mythy oslovuje v roce 1879 svatého Prokopa, podle legendy prvního němcobijce: „Prokope, kde práce Tvoje? Vyhnals ďábly, vyžeň Němce!… Já vyženu mnichy z chrámu, ty je vyžeň z české země!“