Ekonomické sankce Západu proti Ruské federaci za anexi Krymu a pokus o ni na jihovýchodě Ukrajiny společně s cenami ropy a plynu udržovaných na nízké úrovni dostávají Rusko hospodářsky do kolen. Bláboly žurnalistů, že se tak děje kvůli snaze zemí OPEC omezit budoucí americkou těžbu z břidličných vrstev, která je zákonitě dražší než 5 USD výrobní ceny za barel ropy ze Saúdské Arábie, má sice racionální základ, ale hlavní roli v tom hraje mechanismus vymyšlený a uplatněný proti SSSR Ronaldem Reaganem. Reagan se rozhodl poskytnout saúdské královské rodině nebývalé bezpečnostní záruky proti ohrožení, které sahaly od prodeje zbraní (systém včasného varování AWACS, Airborne Warning and Control), raket Stinger – zde Reagan použil svých výjimečných pravomocí, aby obešel Kongres – přes modernizaci saúdských bezpečnostních složek, až po vytvoření amerického velení jednotek pro Perský záliv s 300 000 vojáky v době nasazení, výměnou za záruku Spojených států, že saúdského krále Fahda nepotká osud íránského šácha Rezy Pahlavího. A cena ropy péčí Saúdské Arábie přes OPEC tehdy klesla během roku z 30 na 12 USD za barel. SSSR po vyhlášení projektu SDI rázem neměl dostatek financí na držení kroku s USA ve zbrojení a hospodářsky zkolaboval. Nyní něco obdobného hrozí Ruské federaci, což zavinil sám Putin.

Od dob Reagana si USA uchovaly přes Saúdskou Arábii vliv na cenu ropy a odvozeně od ní i na cenu plynu. V minulých letech se dalo podle ceny ropy na světových trzích, pokud jste byli schopni eliminovat politické události vedoucí k nervozitě trhu, usuzovat, zda USA Putina za jeho činy trestají nebo naopak jej podporují. Ani dnes tomu není jinak.