Vedení ČSSD je zoufalé. S odháněním voličů mu navíc pomáhá Jiří Dienstbier. Ještě hůř je na tom ODS, kdy s každým vystoupením tandemu Němcová-Kuba klesají preference o další desetinu procenta. Pokud se na scéně objeví Marek Benda, padají dolů ještě daleko rychleji. Pohádka TOP09 o hodném knížeti stojícím proti zlému Zemanovi už začíná spíše otravovat. Preference VV jsou neměřitelné a uskupení LIDEM by nepřesáhlo 200 hlasů, což je přibližný počet jeho členů.
Největší šance na překonání pětiprocentní hranice se obecně dávají KDU-ČSL. Jako poměrně velká strana dostává z neparlamentních stran i největší prostor v médiích. V jedné z nejateističtějších zemí světa nemá však příliš velký potenciál. Proto této straně nenahrává vysoká účast ve volbách.
Ta naopak vyhovuje dalšímu favorizovanému subjektu Zemanovcům. Strana se snaží posbírat co nejvíce známých osobností. V současné době jde asi o největšího otloukánka. Média, politici včetně těch levicových neustále útočí na dříve neviditelnou stranu, která se tak díky negativní kampani dostává více a více do podvědomí lidí. Provokativní výroky kancléře a kandidáta Mynáře, ale i samotného prezidenta Zemana, jakoby záměrně měly právě takovéto dění vyvolat. Na prezidenta denně útočící Kalousek, který je pro levicové voliče něco jako ztělesněním antikrista, Zemanovcům voliče přímo nahání.
LEV21 Jiřího Paroubka to bude mít při záplavě nově vynořivších se subjektů velmi obtížné, i když jde asi o nejčitelnější stranu a neměly by hrozit excesy jako v případě VV. Po neúspěchu v krajských volbách je očištěna od kariéristů, kteří utekli jinam. Ke škodě této strany se nepodařilo využít výhody pozice parlamentní strany. Kromě zastávání se Davida Ratha se od zbytku levicového spektra příliš neodlišila. Dlouhé projevy Jiřího Paroubka s odkazy na napoleonskou Francii možná zaujal hrstku intelektuálů sledujících přenosy ze sněmovny, ale levicové masy potřebují spíše rázná srozumitelná hesla, která by společností rezonovala. To, že celou stranu sám neutáhne jen osoba předsedy, ukázaly právě krajské volby. Ještě je čas zaujmou nějakým mediálně zajímavým, třeba i velmi kontroverzním krokem. Pro konzistentnost názorů se nabízí více rozvést velké pochybnosti v případu Davida Ratha. Samotná jeho kandidatura za národní socialisty by zaručeně do voleb zaplnila přední stránky novin. Boj proti úplatným ODS ovládaným státním zastupitelstvím a soudům by bylo zejména po výnosu Nejvyššího soudu v otázce imunity poslanců, který udělal z PSP volnou zónu zločinu, dost silné téma. Nicméně hrozí nařčení z ohrožení nezávislosti justice. Pro zadlužené domácnosti je zajímavé i téma postihování lichvy. V zahraniční politice se nabízí vystoupení z NATO, tedy agresivní organizace napadající suverénní státy (Libye, Jugoslávie). Dojde-li k napadení Sýrie, bude toto téma velmi aktuální. Jde o poměrně extrémní příklady, nicméně nic než něco kontroverzního LEV21 nezviditelní a parlament přijde o další výraznou osobnost, kterou Jiří Paroubek bezesporu je.
Babišovo ANO 2011 je poměrně zvláštní projekt. Sám se považuje za pravicový subjekt. I řada bývalých podporovatelů ODS z řad známých osobností tu image podporuje. Nicméně jednoduchá hesla míří spíše na levicového či středového voliče („Dáme lidem práci.“). Zaměřeno je i na fenomén posledních let, a to antipolitickou politiku. Heslo „nejsme politici, makáme“ je jasně zaměřeno na lidi, kteří mají pocit, že politici jsou tam jen kvůli vlastnímu prospěchu a čekají na příchod zachránce z privátního sektoru, který díky svým zkušenostem z podnikání všechno napraví. Sice to trochu připomíná projekt VV, ale Vít Bárta je o dost nižší váhová kategorie než Babiš. Ten se snaží napodobit Berlusconiho v Itálii, který díky vlastněným médiím získal moc. Babišem vlastněná média v jednom článku dovedou udělat reklamu jeho straně, kuřatům a ještě zaplácnou místo pro „objektivní“ článek. Tomu se říká efektivnost. Příkladný model úspěšného podnikatele láká bývalé voliče ODS a VV Jenže právě zkušenost s VV, a totálním morálním selháním jejich poslanců může Babišův plán dosti ohrozit. Také je Česká republika o dost menší než Itálie, proto se informace od jeho zaměstnanců jím vlastněných podniků, kteří ho většinou doslova nenávidí, dostanou mezi voliče, a ti svou volbu ještě přehodnotí.
Okamurův Úsvit přímé demokracie je asi nejinovativnějším subjektem v dosavadní nabídce a kromě charismatického představitele nabízí poměrně originální program. Odvolatelnost politiků už nabízí dlouhou dobu neúspěšně Cibulkova strana, ale tam asi voliče odrazoval její propagátor. Hmotná a trestní odpovědnost politiků je sice líbivý nápad, ale funkční jen v případě objektivní policie, státního zastupitelství a justice. Jinak by to byl úžasný nástroj na likvidaci nepohodlných politiků. DPH ze skutečně uhrazených faktur by uvítal každý podnikatel. Sám Okamura často zahraje i na nacionalistickou a protiromskou strunu. Extrémisté si vyberou spíše DSSS, ale nakonec, když jsme mohli mít pravicové zelené, pankáči tu volí knížete, proč by rasisté nemohli volit polovičního Japonce.
Zrod Klausovců mohl být asi nevětším překvapením léta. Rozpadli se ale již při zrodu. Podle všeho mělo jít o TOP 13, tedy o seskupení provařených politiků s maskotem v čele. Pro Václava Klause je podobná pozice samozřejmě nedůstojná, a tak raději včas vycouval. Jana Bobošíková se ale zviditelnila a možná o to šlo především.
Fenoménem posledních let jsou evropské pirátské strany. Ta Švédská má dokonce zastoupení v evropském parlamentu. Česká pirátská strana nemá příliš komplexní program, nicméně onu Kalouskem vzpomínanou svobodu, tam najdete v každém odstavci. Jelikož se zde mladí lidé shlédli v šestasedmdesátiletém pospávajícím knížeti, jsou šance českých pirátů na lepší volební zisk poměrně malé.
Jak se blíží volby, je zde patrný trend posilování neparlamentních subjektů. Jestli se jich do parlamentu dostane hned několik a nová poslanecká sněmovna bude pestrá, nebo se navzájem požerou a v dolní komoře parlamentu budou zase jen staré známé tváře, se dozvíme už za dva měsíce. K úspěchu bude potřeba téma, které občana zvedne ze židle a přinutí ho jít volit. Většina stran má zatím buď jedno, nebo druhé, ale kampaň je na samém počátku, a tak se ještě může stát něco, co významně zamíchá kartami.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: vasevec.cz
