Tomáš Šindler: Pýcha předchází pád

Tento boj je nerovný, neboť na rozdíl od hejtmana známe sice důvěrně medicínský provoz, jeho ekonomiku, své limity i logické souvislosti, ale v ruce nedržíme jako nevolení lékaři žádné páky. Ty drží naopak krajští zastupitelé. Neschválením hejtmanových ambiciózních plánů postavit novou nemocnici ve Zlíně za 8 mld. Kč v závěru června letošního roku se kraj jen o fous vyhnul ekonomické katastrofě v podobě dlouholetého enormního zadlužení a rozbití leta prověřeného systému krajské zdravotní péče. Boj se přelil do pomyslného druhého poločasu. Jsme přesvědčeni, že ještě neskončil. Máme určitě lví podíl na vítězství v důležité bitvě, ale válka není u konce. Hejtmanovo ego bylo otřeseno a poníženo. Ani na vteřinu si do posledních chvil nepřipouštěl, že by svůj sen neobhájil a nezískal pro něj podporu. A to ještě strategicky hlasování odkládal na třikrát! Chyběly mu ve finále pouhé dva hlasy. Koaliční spolupráce se rozpadla a utrpěla nejvážnější otřes za celou svou existenci. Pýcha předcházela pomyslný pád. O co se jedná? Předpokládám, že o plánech stavby nové supernemocnice ve Zlíně slyšel už téměř každý.

V loňském čísle časopisu Tempus Medicorum (duben 2018) jsme vás na str. 10-11 informovali o velmi riskantním experimentu ve Zlínském kraji, jehož realizaci si vzal do hlavy právě hejtman Čunek. Nosnou myšlenkou změn řízení krajských nemocnic byla tehdy tzv. fúze nemocnic. V podstatě šlo o splynutí všech čtyř krajem řízených nemocnic (Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín) do jedné obchodní jednotky s univerzálním IČO. Nejednalo by se tedy o klasický holding s hierarchií řízení a zachováním jakési autonomie jednotlivých nemocnic, ale o naprostou koncentraci moci do rukou úzké skupiny lidí v čele s hejtmanem a jím dosazeným předsedou představenstva krajské Baťovy nemocnice (krajským ředitelem) MUDr. Radomírem Maráčkem. Odvážná to myšlenka, skýtající netušené možnosti a výzvy pro lidi ve vedení společnosti, avšak naprostá neznámá, evokující spíše chmurné obavy u zaměstnanců a zastánců dosavadního fungování nemocnic. Dodávat, že se Jiří Čunek ideologicky spojil s lidmi typu MUDr. Pavla Hroboně a jemu podobných konstruktérů zdravotnických řetězců, napojených na silné finanční skupiny, je asi zbytečné. Pikantní je také složení tzv. poradního lékařského týmu, který bez výjimky tvoří několik hejtmanovi loajálních kolegů, většinou primářů z našich krajských nemocnic. Navíc v roli přímých podřízených, takže o objektivitě takového tělesa lze s úspěchem pochybovat. Ti neloajální byli v uplynulých létech zejména v Krajské nemocnici Tomáše Bati postupně „odejiti“ a vyměněni. Totéž radikální řešení se týkalo i úspěšné manažerky a ředitelky Kroměřížské nemocnice a.s. MUDr. Lenky Mergenthalové počátkem letošního roku. Skutečný důvod k jejímu odvolání hejtman nikdy nesdělil. Naopak veřejně prohlásil, že to ani nemá v úmyslu. Můžeme se jen domýšlet, že netleskala dost nadšeně jeho plánům.

Je potřeba v úvodu laskavému čtenáři vysvětlit, že naše čtyři okresní nemocnice jsou funkční a kompetentní ve všech základních medicínských oborech. Jde o typické okresní spádové nemocnice, po staru II. typu. Nejedná se tedy o žádná vylidněná torza s jedním interním a chirurgickým oddělením. Máme v kraji dokonce čtyři magnetické rezonance (z toho dvě ve Zlíně), každá z nemocnic má svůj komplement, včetně patologie. Roky spolu zcela přirozeně spolupracují ku prospěchu pacientů celého kraje i mimo něj. Co nemáme je dostatek erudovaného personálu, ale to je český problém obecně. Proto se např. z Uherskohradišťské nemocnice postupně vytratili kompletně ORL specialisté a nakonec došlo i ke zrušení ORL lůžek. Ve Vsetíně již delší dobu nefunguje lůžkové neurologické oddělení a na sklonku loňského roku se krajský ředitel Maráček rozhodl za zády tehdejší ředitelky Kroměřížské nemocnice a.s. Mergenthalové zrušit lůžkovou kapacitu tamního očního oddělení. A to i přesto, že přímo přes silnici naproti nemocnici se tyčí veliká nadregionální psychiatrická nemocnice. Ta sice kraji nepatří, ale s jejími pacienty musí kroměřížská nemocnice vždy počítat. Ta zrušená oční lůžka pro ně fungovala jako záložní. Snažili jsme se panu hejtmanovi, jeho týmu, Radě kraje i zastupitelům po celou dobu trpělivě vysvětlovat, že připravovat fúzi nemocnic v době, kdy všude chybí personál není dobré řešení, že to zatřese s dosavadní přirozenou rovnováhou poskytování péče v kraji a způsobí chaos. Upozorňovali jsme na možné nežádoucí důsledky takové turbulence spojené s rizikem odchodu dalšího personálu. Na citlivé souvislosti medicínské i ekonomické. Konečně na toto téma jsme vloni v červnu uspořádali krajskou konferenci ČLK č.1 za přítomnosti pana hejtmana i některých krajských zastupitelů. Promluvili poměrně reprezentativní řečníci.

Mimo jiné prezident ČLK MUDr. Milan Kubek a prof. MUDr. Petr Fiala. Snažili jsme se přimět důležité figury i k jinému pohledu na řešení krize ve zdravotnictví, než je tupá centralizace veškeré péče do jednoho místa. Nepomohlo to. Ihned po loňských letních prázdninách odtajnil hejtman plány v podobě záměru výstavby Nové krajské Baťovy nemocnice (NBN) na zelené louce. Pochopili jsme, že otázka fúze nemocnic byla jen palebnou přípravou na jeho megalomanský projekt s rozpočtem 8 mld Kč. Rozjelo se obrovské „píár“, které muselo stát hejtmanství neskutečný balík. Myšlenka nové hejtmanovy supernemocnice prosakovala do všech regionálních periodik a obletěla republiku. Velmi ambiciózní projekt. V podání hejtmana výkladní skříň českého, ba i evropského zdravotnictví. Nonstop akutní péče 24 hod. 7 dní v týdnu, včetně rotace chirurgických týmů, které budou operovat plánovitě i přes noc. Inspirace z východoslovenských Michalovec a z Holandska udělaly zřejmě své. Nikde žádné pochyby, žádná kritická myšlenka. Nic. Jen samochvála a občas mediální hraběcí rady z pražských klinik o tom, že už se mělo dávno ve Zlíně stavět. Dlouhovlasý ekonomický liberál a matador doc. Ševčík narýsoval krásné tabulky, ze kterých vyplynulo jak stavbu kraj zafinancuje levou zadní. Na první dojem jde skutečně o bohulibý projekt. Kdo by nechtěl novou moderní nemocnici? Skvělá mediální zkratka s pozitivním nábojem. Ovšem až do okamžiku, kdy si uvědomíte souvislosti, které se s tím logicky pojí. Pak přijde vystřízlivění z toho opojení. Např. jak personálně naplnit novou kapacitu, když všude chybí lékaři i sestry? „Jedině na úkor ostatních okresních nemocnic“, zní logická odpověď. Kde vzít na novu nemocnici a hlavně jak uživit její provoz? No, proto ta fúze přeci. Aby se setřepaly uspořené penízky nemocnic na jednu hromadu a sanovaly se tak splátky 200 ml. Kč ročně! Co na tom, že v současné době takové příjmy nemocnice nemají, aby si mohly každoročně odkládat bokem takovou částku.

Pan hejtman měl okamžité řešení-NBN si vyjedná vyšší úhradu péče, než měla stávající krajská nemocnice. Zdravotní pojišťovny si prostě před panem hejtmanem sednou na zadek a navýší platby. Také pronájmy obchodům a nemocniční restaurace v areálu přinesou tučné zisky. Jaká bude v tom celém role skupiny Penta, jejíž bývalý člen managementu prosákl do blízkého okolí hejtmana na místo šéfa přípravného týmu NBN? Tyto a další podobné otázky kladli naštěstí zodpovědní zastupitelé i členové zdravotního výboru opakovaně hejtmanovi. Kladli jsme je i my v diskusích na nekonečných mnohahodinových zastupitelstvech i na naší krajské komorové konferenci č.2 v červnu letošního roku. Pan hejtman opakovaně odpovídal suverénně, avšak nepřesvědčivě. Pro většinu lidí mimo medicínské prostředí se tanečky kolem NBN smrskly na ryze technické a finanční dilema, zda postupnými kroky rekonstruovat stávající Baťovu nemocnici ve Zlíně či stavět novou. Poradní sbor hejtmana od počátku alternativu rekonstrukce Baťovky zavrhoval jako dražší a časově i logisticky náročnější. Pan hejtman chtěl stavět stůj co stůj svůj sen. Rozpočet údajně 8 mld. Kč. Lidé znalí problematiky tvrdili, že tato částka nebude konečná a střízlivé odhady se pohybovaly okolo 11-12 mld. Kč. Opozice žádala opakovaně oponentní posudek na rekonstrukci staré Baťovky. Nikdy nebyl předložen. Když si jen uvědomím, kolik prostoru ve veřejných sdělovacích prostředcích dostal pan hejtman se svým týmem a jaký zlomek ho měla k dispozici opozice, včetně té naší lékařské, nedokážu uvěřit, že nakonec naše názory zvítězily.

Chci zde podtrhnout i význam facebooku jako skvělého komunikačního média. Díky němu jsme stále ve spojení s veřejností laickou i odbornou a máme možnost rychle reagovat na vývoj událostí. Rádi bychom také na tomto místě poděkovali viceprezidentovi MUDr. Zdeňkovi Mrozkovi za jeho faktickou podporu, osobní nasazení i za čas, který našemu problému věnoval. Náš nekonečný příběh je inspirací i pro jiné kraje. Jsme si vědomi toho, že jsme se stali na chvíli jakousi pokusnou laboratoří. Hejtman Čunek si byl vědom, že jeho počínání sleduje celá republika a rád by se jistě prezentoval jako ten, který se nebojí a opět vítězí. Kdyby mu to vyšlo, mohli to začít zkoušet i jiní u vás doma. Kolegové, mějte na paměti, že nemocnici nedělá budova, ale erudice, profesionalita i nasazení těch, kteří v ní pečují o pacienty. Cesta k návratu mezi medicínskou špičku není v centralizaci péče za každou cenu ani v miliardách zalitých v betonu, ale v dlouhodobém zlepšování podmínek pro výkon zdravotnické či lékařské praxe. To zahrnuje nejen odpovídající mzdové a platové podmínky, ale také důstojný a předvídatelný systém vzdělávání. Jen tak se nám může podařit zase nadchnout mladé lidi pro medicínu a udržet si je doma. Je to běh na dlouhou trať a my ještě nevyběhli.

Pro ty z vás, kteří byste rádi ze záznamu shlédli letošní krajskou konferenci ve Zlíně v nezkrácené podobě ZDE.

Za tým lékařů Zlínského kraje s názvem „Nemocnici levně nedáme“
MUDr. Tomáš Šindler