Obchodní podmínky bank jsou (asi úmyslně) složité a zamotané, takže normální člověk, který má na práci i něco jiného, nemá šanci je plně pochopit – přestože je má před očima černé na bílém (drobným písmem).

Na druhou stranu je u bank dobře viditelné „uživatelské rozhraní“ – nejen to počítačové, ale taky elegantní pobočky, lákavá reklama, blyštivé prospekty a krásné platební karty, třeba s fotkou vašeho psa. Všechno je to děláno tak (a banky nemohou jednat jinak, protože trh je k tomu nutí), aby zákazníka zlákaly na podmínky o něco horší, než by mohly být.

Proti této medializované realitě bojují různé internetové porovnávače, které za vás udělají tu práci, že porovnají různé nabídky a přehledně vám je srovnají a předloží bez pozlátka a objektivně (pokud daný porovnávač není placen jednou z bank, ale to je jiná kapitola). Toto porovnávání funguje velmi dobře třeba u nabídek cestovního pojištění, kde můžeme vložit parametry své cesty a vypadne na nás hotová odpověď, jaké pojištění je pro nás nejvýhodnější. U bankovních služeb je porovnávání o něco složitější a obtížnější.