Gambleři se postupně nachází v tak zoufalé životní situaci, že pro vysvobození z propasti dluhů udělají cokoli - nejprve zadluží sebe, svou rodinu, zničí své okolí a pak začínají krást a loupit. Přes 600 z nich ročně neunese stres a spáchá sebevraždu. Hráčská závislost ohrožuje nejenom gamblera, ale i jeho děti, rodinu, přátele a zaměstnavatele.
Konkrétní případ? V jednom malém městě nedávno syn otci a celé rodině prohrál v automatech dům s restaurací, pekárnou a hernou. Otec, starý muž, který na majetek celý život dřel, zanedlouho zemřel. Celá rodina - dva bratři s manželkami a dětmi a jejich stará maminka se ocitli doslova a do písmene na ulici. Bez jediné koruny. Z čistých plátců daní a zaměstnavatelů se rázem stali sociální případy, lidé závislí na pomoci od státu.
Podle odhadu odborníků jeden gambler negativně ovlivní životy dalších 12 – 15 lidí ve svém okolí. Rodiny hráčů se ocitají v dluhové pasti - sami hráči přichází o zaměstnání a žijí pouze ze sociálních dávek a občasných krádeží nebo jiné kriminální činnosti.
Co za to vše stát inkasuje? Pár špinavých procent zisku, který nikdy nepokryje ztráty finanční a už vůbec nenahradí bídu a zoufalství, zničené životy nevinných obětí hráčské vášně a závislosti.
Obce se snaží maximálně herny regulovat, ale pan ministr Kalousek se jim snaží podrážet nohy, kde to jde a blokovat přijetí větší regulace hazardu. Nechci mu křivdit, je možné, že nechce regulaci, ale že by možná byl pro úplný zákaz. To je to, co budeme v nejbližších měsících navrhovat a co se pokusíme prosadit prostřednictvím spřátelených poslanců ze všech politických stran.
Byli bychom přitom rádi, kdyby se nepokoušeli lobbisté argumentovat tím, že tam či onde zákazy neplatí. Nejsme tam, ani onde, jsme u nás doma a u nás doma hrací automaty a terminály ničí životy tisícům občanů, vinným i nevinným ničí rodiny a ničí dětství mnoha tisícům dětí a stojí státní kasu – to znamená nás všechny - řádově stamiliony korun.
Hrací automaty a terminály jsou ve své podstatě neobhajitelné - a skutečně si neumím představit slušného člověka, který by měl jediný argument pro jejich legalizaci. On totiž neexistuje. Žádné odvody na veřejně prospěšné účely nemohou obhájit parazitování na lidském neštěstí, parazitování na chorobné lidské závislosti. Těžko si lze představit něco odpornějšího.
Jak to funguje ve světě:
Ve Francii je provozování hazardních her značně ztíženo. Hazardní hry jsou povolovány pouze kasinům, ve kterých jsou umístěny i VHP a vstup je přísně zakázán místním občanům, kteří mohou hrát pouze v kasinu jiného města. Kasin je zde celkově jen kolem 30 a slouží především turistům, kteří přinášejí podstatnou část příjmů.
V Rusku platí od 1. 1. 2007 zákon číslo 244- ??), který má za cíl výrazně omezit dosavadní nekontrolovaný boom hazardních her. Všechny hazardní hry jsou v Rusku zakázány, výjimku budou tvořit pouze čtyři herní zóny v nerozvinutých oblastech Ruska a provozovatelem může být pouze ruská společnost. Zákonodárci při jejich stanovení brali v potaz atraktivitu pro zahraniční turisty a dostatečnou vzdálenost od ruské metropole. Vybrané zóny by měly z hazardních her ekonomicky profitovat a měly by podpořit jejich ekonomický rozvoj.
V USA je hazardní hraní v některých státech úplně zakázáno, ve většině přísně regulováno a výjimkou jsou pouze hazardní ráje Las Vegas, Atlantic City a některé indiánské rezervace. Na podzim roku 2006 přijal americký kongres zákon, který zakazuje bankám bezhotovostní převody pro internetové hraní. Podobně postupují například v Austrálii, Novém Zélandu a Anglii.
V SRN si provozování hazardních her regulují jednotlivé spolkové země, ale musí respektovat cíle a základní ustanovení státní smlouvy o loteriích, která ukládá obranu před nadměrným hraním, brání zneužívání hráčských pudů k soukromým ziskům a zajišťuje standardy dozoru. Na udělení povolení není právní nárok. Německo sice patří k nejbenevolentnějším evropským zemím, ale hazardní hry se tam daří držet na podstatně nižší úrovni než v ČR, od ledna 2007 zakázali on-line sázení.
Ve všech evropských zemích a většině vyspělých zemí světa jsou hazardní hry podstatně více regulovány než u nás. Například v Norsku má monopol stát, v Irsku a dalších zemích jsou z hlediska našeho přístupu zcela zakázány, i většina totalitních režimů si na jejich provozování udržuje státní monopol. V zemích jako Saudská Arábie nebo Indonésie jsou loterie úplně zakázány.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomio Okamura
