Václav Danda: Hacker ovládl laptopem dopravní letadlo. Jsme blíže vysvětlení záhadných havárií?

Skutečná příčina havárie německého Airbusu A 320 společnosti Germanwings, který se roztříštil 24. března o vrcholky francouzských Alp, už dnes nikoho nezajímá. Světová média každý den přinášela nové a nové informace, které měly za cíl vštípit veřejnosti, že za smrt 150 cestujících může psychicky narušený kopilot. Dokonáno, odloženo ad acta. Stejně tak zmizely i jakékoliv zprávy o pátrání po boeingu Malaysia Airlines let 370, který záhadně zmizel 8. března 2014 i s 239 lidmi na palubě - údajně v Indickém oceánu.

Smrtící "smůla"

Od počátku jsme psali o tom, že oficiální verze obou tragédií mají povážlivé trhliny a je za nimi pouze snaha celou věc rychle sprovodit ze světa. Křečovité pokusy najít jakýkoliv motiv pro domněle sebevražedného pilota Andrease Lubitze jsou již na první pohled fabulací, která by neobstála ani před okresním soudem v Litoměřicích.

Stejně tak příběh o náhlém zmizení malajského boeingu, ze kterého se i přes půlroční snahu nepodařilo najít jediný úlomek (nemluvě o černých skříňkách, vysílajících údajně ještě dlouho po tragédii), měl být podle jedné z verzí také dílem sebevrahů v pilotní kabině. Média se na tuto verzi soustředila a přinášela, tak jako v případě německého kopilota, stále nové informace o psychické nestabilitě jednoho z pilotů. Nakonec vše utichlo, tak jako v případě německého airbusu.

Na Protiproudu jsme opakovaně připomínali, že v obou případech se mohlo jednat o „nepřátelské převzetí“ řízení stroje proti vůli pilotů. O ovládnutí pomocí „dálkového ovladače“ ze země nebo z blízko letícího vojenského letadla a nasměrování boeingu na americkou vojenskou základnu v Indickém oceánu, respektive na alpské úbočí.

Podrobně jsme se zabývali i druhem zařízení, který má americké letectvo - přesněji řečeno mocné „vnitřní kruhy“ stojící za Pentagonem - pro takovéto operace k dispozici. Někteří letečtí experti to zpochybňovali: dosud prý není možné letadlo na dálku ovládnout, převzít jeho řízení a udělat z něj svoji „hračku“.

Zhruba měsíc po tragédii airbusu přišla ze Spojených států zpráva, která všechny tyto experty vyvedla z omylu. Americký hacker podle FBI za letu krátce ovládl dopravní letadlo. Dokázal ovládnout motor jednoho z letadel a způsobit odklonění dráhy jeho letu. FBI ho poté zadržela a vyslechla. Zprávu přinesl deník USA Today.>

Stačil laptop

Chris Roberts federálním agentům vypověděl, že se mu podařilo proniknout do řídicích systémů letadel nejméně 15 krát. Šlo prý o velké dopravní stroje Boeing 737 a Airbus A-320 na amerických vnitrostátních linkách. Během jednoho z letů podle materiálů FBI dokázal přimět jeden z motorů stroje k pohybu směrem vzhůru, čímž na okamžik mírně odklonil stroj od trasy požadované piloty.

Roberts tvrdí, že mu k částečnému ovládnutí stroje pomohla „skříňka" umístěná pod každým sedadlem, která slouží cestujícím k přehrávání filmů či hudby a je napojená na centrální systém letadla. Stačilo prý přístroj připojit ke svému počítači, prolomit několik hesel a přepsat řídicí kód letadla.

Stalo se tak 15. dubna letošního roku při letu z Chicaga do Syracus. Roberts vyšetřovatelům FBI sdělil, že se svým kolegou zjistili data o pohybu více jak desítek letadel připojením laptopů k zábavním sítím v sedačkách. „Dostali jsme se dál, byli jsme uvnitř systému vyrovnávajícího palivo a v hlavním kontrolním systému. Sledovali jsme pakety a chod dat po celé síti, abychom kontrolovali jejich pohyb,“ řekl serveru WIRED.

Korejská spojka

Pokud toto dokáže hacker s laptopem, co potom dokáží nejmodernější technikou vybavené tajné služby nebo Pentagon? Všechno nasvědčuje tomu, že již od osmdesátých let je možné civilní letadla dle libosti ovládnout - a také zničit. Psali jsme o prvním takovém případu již z roku 1978, který vykazuje všechny znaky dálkového ovládání. 20. dubna při letu z Paříže do Soulu vlétl z nepochopitelných důvodů hluboko do sovětského vzdušného prostoru korejský boeing KAL 902, který byl sovětskými stíhačkami přinucen k nouzovému přistání. Při incidentu zemřeli dva lidé.

Mnohem tragičtější následky měl případ druhého jihokorejského „ovládnutého“ letadla, který na rozdíl od letu KAL 902 znamenal prudké zhoršení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy a významně přispěl ke zhroucení sovětského režimu. Psal se rok 1983 a boeing 747 letu KAL 007 jihokorejských aerolinií se 1. září v noci při letu z Anchorage na Aljašce do Soulu z nepochopitelných důvodů vydal nad Kamčatkou do vzdušného prostoru Sovětského svazu. Tehdy zahynulo všech 269 pasažérů.

Stranou zájmu zůstává tragický pád Airbusu Air France v roce 2009, který podle vyšetřovatelů rovněž údajně zavinili piloti a technické selhání. Právě tento týden jsme si připomněli šest let od této tragédie, která rovněž nese znaky nepřátelského převzetí letadla. Skutečné příčiny havárie nebyly ani po šesti letech uspokojivě vyšetřeny a dokonce ani nález černých skříněk na dně Atlantického oceánu nevnesl do případu více světla.

Jak zapomenout letadlo na dně oceánu

Airbus A 330 let Air France 447 odstartoval 1. června z mezinárodního letiště Galeao v brazilském Rio de Janeiro a namířeno měl do Paříže. Letadlo s 216 pasažéry a 12 členy posádky během přeletu oceánu zmizelo z radaru a zřítilo se do moře. První trosky stroje byly objeveny přibližně 1 000 kilometrů od brazilských břehů již po čtyřiadvaceti hodinách.

Jedno z prvních oficiálních vyjádření o nehodě přišlo od francouzského premiéra Fracoise Fillona, který řekl: „Naší jedinou jistotou je, že letadlo nevyslalo žádné nouzové volání. Pravidelné automatické vzkazy vysílané tři minuty naznačují selhání všech palubních systémů.“ Letečtí odborníci se nicméně shodli na tom, že aby jeden z nejmodernějších strojů spadl do moře, muselo by dojít k mnohonásobným technickým selháním, jež jsou u tohoto stroje málo pravděpodobná. První úvahy o příčině neštěstí se zaměřily především na tzv. „pitotovu trubici“, která je součástí čidel, určující rychlost a výšku a ta podle nich selhala.

Vyšetřovatelé potvrdili, že „první automatická zpráva o selhání systému ukazovala, že nefungovala čidla rychlosti”. Oficiální závěr po vyhodnocení černých skříněk zní, že prvním impulsem ke zřícení letounu byla bouřka, do které letadlo vlétlo a následně došlo k zmrznutí čidel. Tuto technickou závadu nebyli schopni kopiloti údajně zvládnout, neboť hlavní pilot byl v osudný okamžik, tak jako v případě německého airbusu, mimo kabinu a flirtoval údajně s letuškou.

Většinu odborníků ale toto vysvětlení neuspokojilo, neboť je málo pravděpodobné, že by kvůli bouřce došlo k tak fatálnímu selhání palubních přístrojů, aby se letadlo stalo neovladatelným. Nutno říci, že se závěry vyšetřovatelů se nesmířili ani pozůstalí po obětech.

Za to můžou piloti - už zase

Ze záznamů z černých skříněk vyplývá, že okolo jedné hodiny ranní posádka hlásila „bouřkové počasí se silnou turbulencí“. Podle pilotů dopravních letadel, kteří jsou obeznámeni s touto trasou, je pravděpodobné, že si posádka letadla Air France byla vědoma intenzity bouře před nimi dlouho předtím, než do bouřky vlétla. S pomocí palubního radaru jsou piloti schopni vidět a poměrně jednoduše navigovat stroj okolo bouřkové oblasti. Je tedy nepravděpodobné, že by právě bouřka způsobila pád letadla.

Ostatně dvě letadla společnosti Lufthansa proletěla stejnou oblastí - a to jak před, tak i po letu 447 - zcela bez problémů. Airbus letěl ve výšce kolem 10 670 metrů, byl řízen autopilotem, ale po ztrátě indikátorů rychlosti se údajně sám náhle vypnul. Kapitán letu byl podle vyšetřovatelů v té době mimo kokpit na plánované přestávce, letadlo tak ručně pilotovali měně zkušení kopiloti. Ti se podle této verze snažili kapitána dovolat, ale když do kabiny přišel, nestačil už katastrofu odvrátit.

Nad tímto oficiálním zdůvodněním kroutí mnozí dodnes hlavou. Snaha přehodit zodpovědnost za tragédii na posádku je stejně jako u německého airbusu patrná. Nemáme samozřejmě jistotu, že i v tomto případě došlo k dálkovému převzetí a následnému zničení letadla. Stejně jako u německého a malajského letounu nemůžeme s jistotou říci, že k těmto operacím pod falešnou vlajkou došlo, ale určitě tomu mnohé nasvědčuje.

Ruleta se roztáčí

Základní otázkou je ovšem proč? Odpověď zní, že každý případ má zřejmě jiný motiv. To, co je spojuje, je využití letadla jako vražedného nástroje. Dnes již zařízením na dálkové převzetí řízení letadla zřejmě nedisponují jen americké tajné služby a Pentagon. Okruh držitelů se stále rozšiřuje do soukromé sféry, která se z dřívějšího „sluhy“ dnes často stává rovnocenným hráčem v globální politice.

Letadlová ruleta se začíná otáčet stále rychleji a je stále složitější poznat, kdo má na co vsazeno. Ať již byla poslední záhadná (a neobjasněná) zmizení či havárie velkých dopravních letadel způsobena čímkoli, jasné je jedno: Jakmile vstoupíte na palubu, můžete se stát nedobrovolně rotující kuličkou v této hře. Jistota, že bezpečně přistanete v cíli své cesty, se navzdory stále dokonalejším technologiím - respektive právě kvůli nim - paradoxně velmi snižuje.

Nejlepší je necestovat vůbec. Není pravda, že letadla jsou báječný vynález. Ale to by bylo na úplně jiný článek.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.