Jednotná Ukrajina shořela v Oděse. Tyto a podobné nápisy se objevovaly na přeškrtnutých volebních lístcích při sčítání hlasů před týdnem. Kyjevské parlamentní volby ale především většina obyvatel z okupovaných východních regionů bojkotovala. I na zbytku území však byla volební účast „překvapivě“ nízká. Legitimizovat kyjevské pučisty odmítla navzdory výhrůžkám téměř polovina Ukrajinců.
Chtělo to Německo?
Je příznačné, že včerejší volby v Doněcké a Luhanské lidové republice naopak charakterizovala vysoká volební účast. Změnila se v manifestační podporu vedení obou republik.
Současný premiér DLR Alexandr Zacharčenko obdržel přes osmdesát procent hlasů a stal se tak prvním přímo zvoleným prezidentem DLR. Jeho soupeři, poslanec Nejvyšší rady republiky, veterán zvláštního útvaru Berkut Jurij Sivokoněnko a první místopředseda parlamentu Novoruska Alexandr Kofman, získali zhruba po deseti procentech.
Podobně byli ve volbách potvrzeni i nejvyšší představitelé Luhanské lidové republiky, která spolu s DLR tvoří soustátí Novoruska. V Luhansku zvítězil v prezidentských volbách s podporou 63 procent současný premiér Igor Plotnickij. Jednoznačně zvítězily také strany obou premiérů, kteří dokázali dovést obě republiky k samostatnosti.
Celkem bylo v Novorusku otevřeno na 400 volebních místností. Volby určily kromě nejvyšších představitelů republik i složení parlamentů obou států. I když se očekávalo, že se Kyjev pokusí volby narušit a zaútočí na Doněck, nakonec ostřelování města nevybočilo z rámce posledních dvou týdnů. Vzhledem k tomu, že obě republiky posílily svou obranu v obavách z narušování voleb kyjevskou armádou, lze dokonce říci, že volební den patřil k nejklidnějším v posledních dvou týdnech.
Spekuluje se však o tom, že hlavním důvodem relativně klidného průběhu voleb byl postoj Německa. Kancléřka Merkelová prý po dohodě s Moskvou kyjevským vládcům útok na volební Doněcko a Luhansko „zakázala“. Tyto informace nelze ověřit, je však skutečností, že Kyjev nepoužil síly, které do oblasti přesunul.
Pučisté mluví o státním převratu
Možná to však bylo ještě jednodušší: Mohutné posily „vzbouřenců“, které držely v šachu okupační kyjevská vojska, nedovolily větší akci, která by zásadním způsobem narušila průběh voleb. „Udržovací“ boje se vedly jako již tradičně v okolí doněckého letiště a v přilehlých čtvrtích. Kyjev samozřejmě dopředu avizoval, že výsledky voleb neuzná a už jejich konání prý dokonce považuje za „státní převrat“. To je zvlášť pikantní formulace od současných kyjevských elit, které se dostaly k moci státním převratem.
Jako pověstné „Slovo do vlastních řad“ tak zní prohlášení ukrajinské Rady národní bezpečnosti (RNB), která vyhlásila stíhání organizátorů voleb v Novorusku. „Na základě uskutečnění tzv. voleb provedou orgány činné v trestním řízení právní posouzení tohoto aktu. Předběžně má znaky části 3 článku 109 trestního zákoníku Ukrajiny, což jsou akce zaměřené na násilné uchopení státní moci, které jsou realizovány organizovanou skupinou“, oznámil zástupce vedoucího informačního a analytického centra RNB Vladimír Pojevoj.
Volby pochopitelně neuznaly Spojené státy, Francie či Německo ani EU jako celek. Daly tak jasně najevo, že lidové hlasování, základní znak demokracie, platí jen pokud je ve shodě s jejich mocenskými zájmy. Moskva, která uznala volby organizované minulý týden Kyjevem, pokládá za legitimní i volby v Novorusku.
Čeští pozorovatelé: Férové volby
Obě nové republiky se narozdíl od zbytku Ukrajiny nepokládají za protektorát Spojených států a Evropské unie. Odmítly proto logicky „dohled patronů“, kteří již dopředu avizovali, že volby neuznají, i kdyby byly naprosto demokratické. Hlasování se proto zúčastnili nezávislí mezinárodní pozorovatelé. Ti bez ohledu na postoje svých vlád konstatovali, že volby byly svobodné a demokratické a nedocházelo při nich k machinacích, jako před týdnem na územích ovládaných Kyjevem, při kterých se masově nakupovaly hlasy a podvádělo se při sčítání výsledků. Ostatně i proto Kyjev dosud nezveřejnil oficiální výsledky. Nemluvě o tom, že některá radikální uskupení, jako například Svoboda, hrozí dokonce útokem na centrální úřady, neboť volby byly podle nich zfalšované.
Pozorovatelé, kteří sledovali včerejší volby v Novorusku, hovoří především o vysoké účasti voličů a dodržení demokratických principů lidového hlasování. Za Českou republiku byli mezi nimi například senátor Jaroslav Doubrava a místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek – ten monitoroval volby přímo v Doněcku.
Oba se shodli na tom, že volby byly férové a svobodné. „Nesetkali jsme se s jediným problémem,“ konstatoval senátor Doubrava. „Vše proběhlo podle demokratických regulí a principů, není důvod volby jakkoliv zpochybňovat. Všude jsme viděli spontánní nadšení a radost, že existence Novoruska se volbami stala nezpochybnitelnou realitou,“ doplnil ho Ladislav Zemánek.
To potvrdil i další z pozorovatelů, poslanec horní sněmovny italského parlamentu Lucio Malan, který zdůraznil, že zdejší volby jsou hodny úcty. Jeho názor podpořil i polský pozorovatel, zástupce Evropského centra geopolitické analýzy Mateusz Piskorski. Podle jeho slov byla aktivita voličů neobyčejně vysoká a spontánní.
Vzpomínka na zločin
Volby se postupně změnily v oslavu samostatnosti Novoruska, což potvrdil i koncert v Doněcku na centrálním náměstí, na kterém vystoupila i řada umělců z Ruska, včetně slavných ruských rockových skupin, které své krajany v Novorusku podporují. Hlavním motem koncertu bylo „Dnes volíme budoucnost“. I přes riziko ostřelování kyjevskou armádou se jej zúčastnily tisíce lidí, především mladých obyvatel Doněcka.
Na Kyjevem okupovaných územích východní Ukrajiny zase probíhaly vzpomínkové akce na květnový masakr v Oděse, při němž neonacistické bojůvky za živa upálily desítky pokojných aktivistů. Připravená provokace kyjevských pučistů a jejich „dobrovolnických“ neonacistických praporů měla odstrašit jihovýchod od protestů. Stal se ale pravý opak. Masakr zažehl lidové povstání na východě země, které vedlo až k dnešnímu faktickému zrození Novoruska jako nového státního útvaru.
Vyšetřovat se nebude, zapomeňte!
V Oděse si památku obětí přišlo v neděli připomenout více než tisíc lidí. Vzpomínkovou bohoslužbu a tryznu u památníku obětí na Kulikově poli policie nejprve pod záminkou hrozby bombového útoku hodinu před začátkem zakázala. Teprve ve večerních hodinách se policejní kordony rozestoupily a vytrvalí Oděsané si nakonec strašnou událost přece jen směli připomenout.
Na oběti kyjevského masakru – pochopitelně bez jakékoliv pozornosti médií – vzpomínali rovněž mnozí Pražané na Staroměstském náměstí. Obdobná akce proběhla i v Brně. Účastníci těchto pietních shromáždění dávali najevo nesouhlas s oficiální propagandou médií hlavního proudu, zapalovali svíčky, diskutovali o situaci na Ukrajině a vyzvali k vyšetření zločinu v oděském Domě odborů.
Moc šancí však není. Porošenkova a Jaceňukova vláda pochopitelně chce, aby se na důsledky státního převratu na Ukrajině co nejrychleji zapomnělo. Oděský masakr či tragédie boeingu let MH 17 nad Doněckem proto západní korporátní média již zcela „pohřbila“. My se k těmto klíčovým okamžikům ukrajinské krize však budeme nadále vracet.
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: protiproud.cz
