Jedinou mou zkušeností setkat se s nimi byla spolužačka, která chodila po obrně o berlích. Byla chytrá a všechno kromě tělocviku zvládala spolu s ostatními. Snad nás i tato zkušenost naučila troše ohleduplnosti k bližním, jimž po tělesné stránce nebylo do vínku plně dáno. Šlo však o zkušenost vskutku ojedinělou, s handicapovanými lidmi se prostě nepočítalo. Výraz „je na vozejčku“ byl v oné době synonymem bezmoci a ubohosti a označoval trosku kdesi v koutku odkázanou na pomoc ostatních.

Dokázali nás obohatit