I když se ideál ženské krásy v průběhu věků značně měnil, přece jenom lze odvodit jistou obecnou pravdu, že přirozená symetrie lidských tváří i těl je považována nejen za krásnou, ale současně i za poměrně hodnověrný doklad o dobré genetické výbavě a tudíž i o potenciálu mít zdravé potomky.
Proto se mužům vždy líbily krásné ženy a stálo jim za to o ně i bojovat. Také větší ňadra žen mužům naznačovala, že jejich maličcí potomci nejspíše nezůstanou o hladu. Jenomže čas oponou trhnul a nyní už je „ženská krása“, až na světlé výjimky, téměř výhradně otázkou peněz. Stále rostoucí počet dívek a žen si do svých těl nechá vkládat často obří „igelitové pytlíky“ a místo dobré životosprávy a přiměřených tělesných aktivit nechává plastické chirurgy formovat své tvary odsáváním a „přeléváním“ tukových buněk z místa na místo.
Z tohoto hlediska už tedy přestává být ženská krása hodnověrnou reklamou na dobrou genetickou výbavou. Oprávněně lze tedy předpokládat, že ve stále větším měřítku se budou krásným ženám rodit ošklivé a méně zdravé děti, což do problému nezasvěcení muži mohou oprávněně považovat za podvod.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV