Minulý týden v neděli odpoledne jsem psal v autě své dojmy z ekonomické konference v Miláně. Tuto neděli píšu, opět v autě, o svých pocitech z Frankfurtu.
Ve Frankfurtu jsem promluvil na konferenci v Německu se „klubající“ a o slovo se hlásící – jako první nováček na politické scéně po mnoha desetiletích – AfD, Alternativa pro Německo. Moje vystoupení (v němčině na http://www.klaus.cz/clanky/3718) bylo přijato tak, jak už to mnoho let neznám – naposledy na počátku 90. let u nás. K mému naprostému údivu potlesk po téměř každé druhé větě, až jsem začal mluvit sobotkovsky (nedělat žádné mezery, ani se nenadechovat), aby se to nedotklo šéfa AfD, aby to nevypadalo, že jsem vedení AfD ukradl jejich show. Nejde ale o mne, teď mi jde o vyjádření pocitu, který se podobal pocitu z doby u nás před čtvrt stoletím, tedy z doby, kdy u nás byl nemalý politický kvas. Něco takového se snad dnes rodí i v Německu.
AfD se na této konferenci prezentovala – více než jsem očekával – jako jasný odpůrce eura, nejenom jako kritik eura. Formulace byly hodně ostré. Strana je to ale zatím stále ještě ve svých počátcích, hledá se, nemá přesvědčivé struktury, chybí politicky orientovaný leadership (prof. Lucke mi trochu připomíná našeho prof. Fialu). Postavení vzdorostrany na univerzitních profesorech však bylo skvělým tahem, nemohli být považováni (a proto v Německu snadno hned na počátku smeteni) jako nacionalističtí populisté.
Jinak asi v Německu nová strana vzniknout nemohla. Na konferenci byli přítomni profesoři Lucke, Krämer, Starbaty, Vaubel, velmi respektovaní lidé, kteří tomu všemu dávají velmi seriózní základ. Ale členská základna – lidí frustrovaných z eura, z ekonomické stagnace, z řeckého vydírání (německé ministerstvo financí právě spočítalo, že od roku 2010 dostalo Řecko pomoc, která znamená 40 000 euro na každého jednoho Řeka – přepočteno na koruny, je to zhruba jeden milion korun na jednotlivce!), z masivní imigrace, ze zatuchlosti německé politiky – chce něco trochu jiného. Obává se „merkelizace“ politiky AfD, obává se důsledků toho, že vedení AfD, které uspělo v loňských evropských volbách, přesídlilo do Bruselu a chybí v Německu. Přestěhuje-li se šéf strany i s rodinou do Bruselu je to prostě problém (podobné zmizení lidí jako Petr Mach nebo Jan Zahradil z Česka do Bruselu a jejich následná bruselizace je stejným problémem).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: klaus.cz