Před sto dvěma lety byl v této budově vyhlášen svobodný a demokratický stát, jehož dědicem je dnešní Česká republika. Toto výročí bývalo slaveno důstojně, s úctou, s pokorou vůči tomu, co bylo tehdy vykonáno a s důvěrou a nadějí v budoucnost. Dnes tomu tak není.

Zakladatelé našeho státu ve složitých válečných poměrech strachu nepodlehli a svůj záměr prosadit dokázali. Vezměme si z nich příklad. Nedopusťme, aby nás paralyzoval záměrně šířený strach. Je jen na nás, jestli mu podlehneme.

Uplynulé století bylo naplněno úsilím jednou získanou svobodu a národní nezávislost znovu neztratit. Díky odvaze, obětem a práci celých generací našich předků se to nestalo. Toto historické vědomí by nás mělo naplňovat optimismem a motivovat nás k občanské aktivitě i v dnešní době, kdy čelíme novým vážným hrozbám, určitě ne jen zdravotního typu.