Tento abstraktně znějící termín jsme si zvykli užívat jako souhrnný výraz pro tehdy uskutečněnou systémovou změnu, pro proces přechodu z komunismu do systému parlamentní demokracie a tržní ekonomiky. Tato společenská změna, resp. její první „horká“ fáze, jejích prvních tři-pět let, byla v naší zemi provedena s nesporným úspěchem. Různé, záměrně šířené katastrofické scénáře, které se ji snažily zdiskreditovat a zastavit (milion nezaměstnaných – Valtr Komárek), se nerealizovaly.

Proběhla rychle, klidně, lidsky únosně. Nedošlo při ní k sebemenšímu násilí. Proběhla v naší režii, nikdo zvnějšku – ani z Východu, ani ze Západu – do ní nezasahoval. Šlo o evoluční, v mnoha ohledech spontánně vyvolaný a spontánně se utvářející proces, který nikým nemohl být plně organizován. Role mužů listopadu 89 byla nutně omezená. Fakticky byl tento proces dotvářen aktivitami milionů svobodně se rozhodujících lidí.

Různé dílčí prohry a nezdary, které každou takovou složitou společenskou změnu nevyhnutelně doprovázejí, nedávají právo dnešním paušálním kritikům tehdejší doby, aby tento náš úspěch, úspěch milionů lidí žijících v České republice, znevažovali.

V našem veřejném prostoru – po faktickém rozpadu naší politické scény, ke kterému v průběhu posledních let došlo – zůstávají výroky tohoto typu bohužel bez adekvátní odezvy. Politické strany prakticky vymizely. Jednotlivci nemají šanci – ve své osamocenosti, bez institucionálního zázemí – cokoli výrazně ovlivnit. Generace pamětníků už na to nemá dostatečnou chuť či sílu. Dnešní čtyřicetiletí tehdy chodili do základní školy, tato debata je moc nebaví a navíc ji – většina z nich – málo chápou.

Každá revoluce s velkým R chce měnit lidi, chce vytvářet „nového člověka“, a to jsme tehdy nechtěli. Na rozdíl od všech elitářů, intelektuálních celebrit či aktivistů kulturní sféry si lidé jako já na „lidi“ nikdy nestěžovali. Stěžovat si navíc není komu (snad jen světové komunitě stejně elitářsky uvažujících) a stěžovat si vlastně znamená vydělovat se, povyšovat se nad „obyčejnými lidmi“, považovat se za mimořádné.