Za první republiky pravidelná velká účast na bohoslužbách, všude zájem o národní (federativní) církev v duchu pravdy, což byla alternativa pro těžce zkoušený národ, který pamatoval velmi zlé zkušenosti s předchozí habsburskou (militantní) nadvládou a politikou.

Když to tak shrnu napříč našimi moderními dějinami, tak dříve byla účast daleko větší, dále pak větší obětavost a zájem o dění v naší zemi.

„Dnes po roce 1989 a v novém tisíciletí se zakladatel naší církve ThDr. Karel Farský obrací v hrobě,“ když pohlédneme, jak dopadlo zejména Sčítání lidu 2011 pro Církev československou husitskou – velmi katastrofálně, doslova a do písmene „na zavření“ až k hrozbám zániku nejen téhle dříve populární instituce, ale i našeho národa, což hodnotím jako dvě spojité nádoby úzce související.