Jen mi je líto, když vidím skoro všude malou účast na bohoslužbách, když slyším ve zprávách o naší zemi, která má dopadnout ekonomicky hůř než Řecko v otázce předlužení - dost nešťastný výhled, dále pak hrozný pocit, když se dostanu do ulic města, tak na mě mají narážky individua, která mi vyčítají např., že fotím vitální letničky a dřeviny ve sněhu.

Pak mě potkávají lidé bez domova, dále se ostatní občané v ulicích mračí, dle mého pohledu působí otráveně až zdecimovaně, někde si jeden muž stěžuje na drahé alimenty, které jej existenčně likvidují atd.

V neděli navštěvuji bohoslužby, kde hraji na varhany a klávesový nástroj, opravdu většinou malá účast. Kdybych byl politikem, tak bych jim postavil kostel a malou faru, pomáhal bych lidem, zvířatům a rostlinám, ale nějak ta konstelace dobrých hodnot v současnosti prohrává, hrozivá je i budoucnost národa i okolního světa na pozemském životě.

A proto tvořím, tvořím, publikuji na sociálních sítích, posílám své příspěvky do novin a časopisů, též na redakční weby, ale pořád mi svědomí říká, že je to jen nepatrnou kapkou v rozbouřeném moři.