Úvaha Pavla Šafra k výročí komunistického uchopení vlády v tehdejším Československu velmi dobře znázorňuje intelektuální bídu pražské liberální kavárny. S popisem materiální katastrofy, kterou 40 let komunismu přineslo, lze souhlasit. Je navíc dobrou připomínkou pro ty, kteří dnes ve své naivitě či zaťatosti tato fakta ignorují nebo alespoň účelově vytěsňují ze svého vědomí. Co je však zcela neakceptovatelné, je jeho pohled na škody způsobené komunismem v myslích a jednáních lidí. Velká část národa má podle Pavla Šafra vygumovaný mozek, duši zamořenou nenávistnou ideologií, závistí a primitivismem. Český národ prý nemá hrdost a oplývá nalomeným charakterem. Opravdu takhle vidí prominentní český novinář a mediální manažer lidi kolem sebe, na ulici, ve firmách, úřadech, obchodech, divadlech, koncertních sálech či v oněch opravdových kavárnách či restauracích? 

Duch komunismus u nás údajně stále přežívá a díky němu může vládnout duo Zeman a Babiš jako "esence primitivismu a podvodu". Opravdu stojí za zvolením Miloše Zemana prezidentem republiky v přímé volbě duch minulé totality? Nebyl to spíše odpor jasné většiny voličů vůči elitářské namyšlenosti a vlažnému vztahu k českému národu a státu u jeho protikandidáta a jeho podporovatelů? Opravdu stojí za volebním úspěchem Andreje Babiše mozkové deformace způsobené komunistickým režimem? Nebyl to spíše více než dvě desetiletí trvající soustředěný útok havlistické opozice, médií, levicových intelektuálů a ve finále i státních zástupců na jedinou skutečnou pravicovou politickou stranu v ČR a na jejího zakladatele pod různými prapory, spálenou zemí počínaje a bojem proti korupci konče?