Budoucí ministryní práce a sociálních věcí (a současně politickou mrtvolou, po skandálu, který propuká), se má stát paní Marksová Tominová. Člověk nemusí být zrovna důvtipným géniem, aby si všiml, že se jedná o dámu, která patří k extrémnímu pólu socialistické levice a milovnici projektů sociálního inženýrství. Přesně ten typ, jejichž kariéra je spojena s přežívání ve strukturách různých státních fondů nevládních organizací. Typická salonní revolucionářka, která prosazuje dle mého soudu extrémní názory, typické sociální inženýrství, kterým se snaží nadiktovat celé populaci svoje názory na vztahy mezi muži a ženami, a zejména popřít základní modely chování naší civilizace. Na kritice takovýchto extrémních názorů se lze vyprofilovat ve vztahu k voličům. Názory pravice, a to pravice konzervativní i liberální, jsou schopny jednoduše demaskovat celkově zrůdné a pochybné ideály tzv. genderové rovnosti, politické korektnosti a podobných socialistických experimentů. Vymezení se proti řadě jejích nápadů může cíleně zasáhnout i voliče jinak vzhlížející k levicově orientovaným stranám. Kupříkladu její „výborný“ (jí adorovaný) nápad s rozdělením mateřské a rodičovské dovolené napůl mezi otce a matku a to nuceně. Domnívám se, že právě rozdělení mužských a ženských rolí je významně diferenciováno ve voličských kruzích sociálně nižších skupin, respektive příjmově nižších skupin. Poukázat na to, že jimi preferovaná a volená levice je chce poslat „muže“ místo jejich manželek na mateřskou dovolenou také není na škodu. Laciný volební trik? A co není laciného…
Nicméně paní Marksová Tominová je alespoň demokrat, nebo se tak jeví. Daleko ostudnější pro českou pravici jsou jiné postavy politického spektra. Kupříkladu komunistický poslanec Ondráček, jehož základní devizou je rodinná oddanost myšlenkám tuhého komunismu, nepřetržitá činnost v ozbrojených složkách od mládí a dlouholeté průhledné fabulování. Tento tituly ověnčený komunistický poslanec je dokladem selhávání snahy o očištění od reziduí komunismu naší společnosti. Musím říct, že mi vadí, že někdo, kdo už v roce 1989 lhal a pomlouval protestující proti režimu, pak přežívá v policejních složkách. Dnes je tento soudruh dokonce členem poslanecké komise kontrolující práci BIS. Kam jsme to až došli? Potkal jsem se s ním profesně (jako obhájce Ing. Františka Dohnala), když pracoval na policejním odboru, který měl v názvu ochranu zájmů Evropské unie a byl jsem překvapen, že někdo, kdo se honosí třemi vysokoškolskými tituly, a není nijak sociálně slabý, dělá jenom řadového vyšetřovatele. Když jsem minulý týden nahlédl do wikipedie, pochopil jsem, i jak k titulům přišel. Osobně to není vůbec hloupý člověk, ani nezdvořilý, dokonce ani není zlý. Bohužel je to stará struktura v novém kabátě. Takovéto lidi by měla pravice považovat za mnohem nebezpečnější než je Babiš. Z hlediska demokracie je to stejný výtečník jako bachař Vodruška, dlužník Randsdorf a jim podobní.
Býti v opozici znamená kriticky poukazovat na politické protivníky. ODS, a TOP 09 (byť na tomto webu ji vidí mnozí jako protivníka) je stále naprosto neschopná. Když napadnou mě dvě takto zřejmé osoby k jasné kritice a současně obhajobě pravicových pozic, tak se táži, co dělá ideová a mediální špička ODS? Čte si Blesk a sní o staré slávě…
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
