Václav Žák: O vztahu státu a církve bez volebního boje

20.08.2012 21:50 | Zprávy

Spor o církevní majetek se dostává do horké předvolební fáze. Vládní koalice neudělala mnoho proto, aby se dohodla na půdorysu řešení s opozicí. Je ovšem třeba říci, že dohodnout se s opozicí by bylo velmi obtížné.

Václav Žák: O vztahu státu a církve bez volebního boje
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Vztah mezi státem církví procházel v evropských dějinách podstatnými proměnami. Na sklonku Rakouska-Uherska měla církev omezené právo disponovat se svým majetkem. Stejné uspořádání převzala i první republika, takže pozemková reforma předpokládala náhradu za zcizení majetku. V komunistickém režimu se zrušení soukromého vlastnictví dotklo samozřejmě i církevního majetku. Když přišel rok 1989, církev prohlásila, že jediný majetek, který si bude nárokovat, je majetek kongregací a řádů, a žádný jiný majetek nárokovat nebude.

Vycházela z racionální úvahy, že navrácení majetku ve stavu, v jakém té době byl, by znamenalo pro církev trest, protože by ho nebyla schopna udržovat. Posléze však názor změnila a pod heslem „co bylo ukradeno, musí se vrátit“ se začala o vrácení majetku ucházet. Federální shromáždění tehdy přijalo několik zákonů, které osud církevního majetku předurčily. Zákonem z roku č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženského vyznání, zrušilo omezení, které stát nad církevním majetkem na sklonku Rakouska-Uherska i během první republiky vykonával. 

Co se tím stalo? Evropský soud pro lidská práva v otázkách navracení majetku v postkomunistických zemích zaujal následující stanovisko. Pokud byl majetek zestátněn předtím, než se daná země připojila k Evropské konvenci pro lidská práva, Evropský soud do majetkových otázek nezasahoval s odůvodněním, že než konvence nemůže řešit problémy mimo časový rámec své existence. Ovšem pokud právní úprava příslušné země zavdala důvod k legitimnímu očekávání, že dojde k majetkové restituci, pak tato legitimní očekávání jsou chráněna jako vlastnická práva.

Když se v případu Gratzinger a Gratzingerová v. Česká republika na Evropský soud pro lidská práva obrátili sudetští Němci, byli odmítnuti s tím, že jako cizí státní příslušníci nemohli mít oprávněná očekávání, že majetek nazpět dostanou. Kdyby se Československo po roce 1989 rozhodlo církvím žádný majetek nevracet, protože byl vyvlastněn předtím, než stát přistoupil k Evropské konvenci, bylo by to zcela v jeho kompetenci.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Mgr. Michaela Šebelová byl položen dotaz

Politická shoda

Nemyslíte, že je víc oblastí, nejen ve zdravotnictví, kde byste měli jako politici najít shodu, aby se opravdu něco pozitivního změnilo? Smutné je, že tomu, že ji najdete nevěřím, i když nechápu, proč je to pro vás takový problém? Nemyslím jen vás osobně, ale obecně, kde je chyba, že nejste absolutn...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

15:57 Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

Dennáí glosa Ivo Strejčka