Václav Žák: O vztahu státu a církve bez volebního boje

20.08.2012 21:50 | Zprávy

Spor o církevní majetek se dostává do horké předvolební fáze. Vládní koalice neudělala mnoho proto, aby se dohodla na půdorysu řešení s opozicí. Je ovšem třeba říci, že dohodnout se s opozicí by bylo velmi obtížné.

Václav Žák: O vztahu státu a církve bez volebního boje
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Vztah mezi státem církví procházel v evropských dějinách podstatnými proměnami. Na sklonku Rakouska-Uherska měla církev omezené právo disponovat se svým majetkem. Stejné uspořádání převzala i první republika, takže pozemková reforma předpokládala náhradu za zcizení majetku. V komunistickém režimu se zrušení soukromého vlastnictví dotklo samozřejmě i církevního majetku. Když přišel rok 1989, církev prohlásila, že jediný majetek, který si bude nárokovat, je majetek kongregací a řádů, a žádný jiný majetek nárokovat nebude.

Vycházela z racionální úvahy, že navrácení majetku ve stavu, v jakém té době byl, by znamenalo pro církev trest, protože by ho nebyla schopna udržovat. Posléze však názor změnila a pod heslem „co bylo ukradeno, musí se vrátit“ se začala o vrácení majetku ucházet. Federální shromáždění tehdy přijalo několik zákonů, které osud církevního majetku předurčily. Zákonem z roku č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženského vyznání, zrušilo omezení, které stát nad církevním majetkem na sklonku Rakouska-Uherska i během první republiky vykonával. 

Co se tím stalo? Evropský soud pro lidská práva v otázkách navracení majetku v postkomunistických zemích zaujal následující stanovisko. Pokud byl majetek zestátněn předtím, než se daná země připojila k Evropské konvenci pro lidská práva, Evropský soud do majetkových otázek nezasahoval s odůvodněním, že než konvence nemůže řešit problémy mimo časový rámec své existence. Ovšem pokud právní úprava příslušné země zavdala důvod k legitimnímu očekávání, že dojde k majetkové restituci, pak tato legitimní očekávání jsou chráněna jako vlastnická práva.

Když se v případu Gratzinger a Gratzingerová v. Česká republika na Evropský soud pro lidská práva obrátili sudetští Němci, byli odmítnuti s tím, že jako cizí státní příslušníci nemohli mít oprávněná očekávání, že majetek nazpět dostanou. Kdyby se Československo po roce 1989 rozhodlo církvím žádný majetek nevracet, protože byl vyvlastněn předtím, než stát přistoupil k Evropské konvenci, bylo by to zcela v jeho kompetenci.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Vy byste pořád zvyšovala výdaje na obranu

Ale je tu nebo celkově v Evropě snad díky tomu bezpečněji? Vždyť nedokážete ani uchránit hranice od toho, aby je nelegálně překračovali migranti. Takže moje otázka je, k čemu vlastně je to navyšování výdajů? Já nevidím žádný efekt. Navíc podle všeho chybí lidi - armáda hlásí podstav, takže k čemu ná...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Dufek: Další slabý výsledek průmyslu v EU v řadě

13:57 Petr Dufek: Další slabý výsledek průmyslu v EU v řadě

Červnová data z evropského průmyslu znovu potvrzují, že se tomuto významnému odvětví stále příliš ne…