Pokud se podíváme na to, co Evropané vidí jako největší problémy, zjišťujeme, že mezi odpověďmi se nejčastěji objevují Islámský stát, klimatické změny, světová ekonomická nestabilita a kybernetické útoky jiných států. Tyto čtyři faktory považuje za velkou hrozbu více než polovina dotázaných Evropanů. IS považuje za velkou hrozbu 76 % a 17 % dotázaných jej považuje za menší hrozbu. Pouze 3 % dotázaných IS za hrozbu nepovažuje. 66 % Evropanů vnímá jako velkou hrozbu globální klimatické změny, 27 % tento faktor vnímá jako menší hrozbu a 6 % dotázaných změny klimatu za hrozbu nepovažuje. Ekonomickou nestabilitu, třetí nejsilněji vnímanou hrozbu, vidí jako velkou hrozbu 60 % dotázaných, jako malou hrozbu ji vnímá 31 % dotázaných a 5 % v dotázaných důvod k obavám nevidí. Hackerské útoky z cizích států vidí jako velkou hrozbu 54 % dotázaných Evropanů, 29 % dotázaných považuje kybernetické hrozby tohoto typu za malou hrozbu a 6 % dotázaných v tomto ohledu žádnou hrozbu nevidí.
49 % dotázaných Evropanů považuje za velkou hrozbu vysoký počet uprchlíků ze Sýrie a z Iráku, 27 % uprchlíky považuje za menší problém a 19 % dotázaných v tomto ohledu žádnou hrozbu nevidí. Zajímavé přitom je, že Řekové, kteří se potýkají s největším náporem uprchlíků, příliv uprchlíků jako největší problém nevnímají a za větší problémy považují ekonomickou nestabilitu (95 %), globální klimatické změny (84 %), Islámský stát (73 %) a pak až příliv uprchlíků (69 %). Uprchlíků se obecně nejméně obávají Švédové (pouze 24 %), následovaní Němci (31 %).
Napětí ve vztazích s Ruskem považuje za větší hrozbu 34 % a 48 % je vidí jako menší hrozbu. A dal ších 16 % lidí Rusko z hrozbu nepovazuje. Rozvíjející se Čína jako světová velmoc je považována jako větší hrozba 30 % respondentů, 40 % považuje Čínu za menší hrozbu a 20 % dotázaných Čínu za hrozbu nepovažuje. Moc a vliv Spojených států považuje za větší hrozbu 25 % a menší hrozbu 37 % a 34 % respondentů v USA hrozbu nevidí.
Evropané, jak je vidět, považují Rusko, Čínu a také USA za rizika malé úrovně. Samozřejmě třeba s výjimkou Poláků, kdy 71 % Poláků odpovědělo, že napětí ve vztahu s Ruskem vidí jako velkou hrozbu. Na druhé straně vidí hrozbu v Rusku jen 26 % Řeků, 23 % Maďarů, ale například i 28 % občanů Velké Británie a 31 % Němců.
Jako bezpečnostní hrozbu vidí čínský narůstající vliv ve světě 47 % poláků, 56 % Španělů, 47 % Italů, 43 % Francouzů, ale jen 18 % Švédů.
Na otázku: „Jste spokojeni s tím, jak EU jedná s Ruskem,“ uvedlo 69 % Řeků, že jsou nespokojeni s politikou EU vůči Rusku a pouze 20 % Řeků uvedlo, že jsou spokojení. Ve Švédsku je nespokojeno 55 % občanů, u francouzů jde o 50 procent, u Italů a Maďarů 52 % a v Německu 50 %.
S výjimkou Švédů (71 %: 26 %) Holanďanů (50 %:46 %), považují dotázaní z ostatních zemí za důležitější silné ekonomické vazby s Ruskem než uplatňování tvrdé protiruské politiky. Nejvýraznější je to u Řeků, kde pevným obchodním vztahům dává přednost 89 %: 7 %), následují Maďaři 67 %:23 %), Italové (29 %: 54 %) a Němci (35 %: 58 %).
Podle tohoto průzkumu si také pouze Poláci a Holanďané přejí zvyšování výdajů na obranu, konkrétně tak odpovědělo 52 % Poláků a 49 % občanů Nizozemí. Na druhém koci žebříčku jsou země jako je Řecko a Itálie, kde si větší zbrojní výdaje přeje jen něco málo přes čtvrtinu občanů. Držet ty samé vztahy k vojenským výdajům si přeje 47 % Němců, 52 % Francouzů, 52 % Maďarů, 47 % Řeků, 45 % Italů a 52 % Španělů.
Tolik tedy pokud jde o nejzajímavější odpovědi na otázky z průzkumu Europeans Face the World dividend, prováděným agenturou Pew Research Centre.
Pokud ještě dáme výsledky tohoto průzkumu do kontextu s nedávno zveřejněným průzkumem veřejného mínění v Evropě, zkoumaného Gallupovým ústavem, musíme dojít k názoru, že evropské elity a evropská média jsou poněkud odtržená od reality tak, jak ji prožívají obyčejní evropští občané. Velká většina z nich si nepřeje napětí ve vztazích s Ruskem a už vůbec si nepřeje toto napětí eskalovat.
Je to pozoruhodný výsledek s ohledem na to, jaká masáž proti Rusku a prezidentu Putinovi v evropských médiích stále ještě probíhá.
(jip)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
