Pokud se podíváme na to, co Evropané vidí jako největší problémy, zjišťujeme, že mezi odpověďmi se nejčastěji objevují Islámský stát, klimatické změny, světová ekonomická nestabilita a kybernetické útoky jiných států. Tyto čtyři faktory považuje za velkou hrozbu více než polovina dotázaných Evropanů. IS považuje za velkou hrozbu 76 % a 17 % dotázaných jej považuje za menší hrozbu. Pouze 3 % dotázaných IS za hrozbu nepovažuje. 66 % Evropanů vnímá jako velkou hrozbu globální klimatické změny, 27 % tento faktor vnímá jako menší hrozbu a 6 % dotázaných změny klimatu za hrozbu nepovažuje. Ekonomickou nestabilitu, třetí nejsilněji vnímanou hrozbu, vidí jako velkou hrozbu 60 % dotázaných, jako malou hrozbu ji vnímá 31 % dotázaných a 5 % v dotázaných důvod k obavám nevidí. Hackerské útoky z cizích států vidí jako velkou hrozbu 54 % dotázaných Evropanů, 29 % dotázaných považuje kybernetické hrozby tohoto typu za malou hrozbu a 6 % dotázaných v tomto ohledu žádnou hrozbu nevidí.

49 % dotázaných Evropanů považuje za velkou hrozbu vysoký počet uprchlíků ze Sýrie a z Iráku, 27 % uprchlíky považuje za menší problém a 19 % dotázaných v tomto ohledu žádnou hrozbu nevidí. Zajímavé přitom je, že Řekové, kteří se potýkají s největším náporem uprchlíků, příliv uprchlíků jako největší problém nevnímají a za větší problémy považují ekonomickou nestabilitu (95 %), globální klimatické změny (84 %), Islámský stát (73 %) a pak až příliv uprchlíků (69 %). Uprchlíků se obecně nejméně obávají Švédové (pouze 24 %), následovaní Němci (31 %).

Napětí ve vztazích s Ruskem považuje za větší hrozbu 34 % a 48 % je vidí jako menší hrozbu. A dal ších 16 % lidí Rusko z hrozbu nepovazuje. Rozvíjející se Čína jako světová velmoc je považována jako větší hrozba 30 % respondentů, 40 % považuje Čínu za menší hrozbu a 20 % dotázaných Čínu za hrozbu nepovažuje. Moc a vliv Spojených států považuje za větší hrozbu 25 % a menší hrozbu 37 % a 34 % respondentů v USA hrozbu nevidí.