Je evidentní, že rozklad v levici je nezvratný. Ekonomické problémy Francie, ideologický debakl, degradace funkce prezidenta a žádný respekt k institucím republiky je dílem politiky, jak je vedena současným prezidentem. K tomu můžeme přidat osobní invektivy mezi levicovými politiky Mélanchonem a Hollandem, Aubryovou nebo Duflotem vůči premiéru Vallsovi.

Prezident Hollande promrhal svůj kredit. I ten, který znovu získal v období atentátů v Paříži. Navrhnout nezbytné reformy přijatelné pro většinu lidí je možné u prezidenta, který se může opřít o většinu ve veřejném mínění. Hollande k tomu vhodný čas nevyužil a nyní je pozdě se tím zabývat.