Čeští politici, ale i čeští občané rádi naší republiku řadí k západní Evropě. Výše české minimální mzdy však napovídá, že v některých ohledech máme stále mnohem blíže k východu. Česká minimální mzda patří i po zvýšení z 9,9 tisíc korun na 11 tisíc mezi nejnižší minimální mzdy v EU. Vyšší minimální mzdu mají dokonce i zbylé tři země z V4. Maďaři mají minimální mzdu 412 eur, Slováci 435 eur a Poláci 433 eur.
I stokoruna hraje v případě lidí pobírajících minimální mzdu velkou roli, a pokud mají na Slovensku minimální mzdu o více než 700 korun vyšší, je to veliký rozdíl…
Samozřejmě není reálné očekávat, že česká minimální mzda by se v blízké budoucnosti mohla vyrovnat například minimální mzdě německé, ale bylo by velmi dobré, kdybychom co nejrychleji srovnali krok alespoň s našimi partnery z V4.
Stejným směrem, jako ukazuje česká výše minimální mzdy, ukazuje také český průměrný plat. S 37 % průměru EU je ČR se svou průměrnou mzdou sice nepatrně výše než Maďarsko, Slovensko a Polsko, ale stále patří mezi státy s nejnižší průměrnou mzdou v Evropě. Dokonce i Estonci mají v průměru vyšší platy než Češi.
Tomu, aby Česká republika i nadále zůstávala vývoznou levné práce, pomáhá od listopadu 2013 také ČNB svými intervencemi na oslabování české koruny (už za ně zaplatila více než 1,3 bilionu korun), které českou měnu reálně devalvují až téměř o 10 procent, a tím pomáhají udržet českou pracovní sílu levnou. A navíc tak brání českým firmám nakupovat zahraniční moderní technologie a nejmodernější stroje, které by umožnily navýšit zvýšit v České republice produktivitu práce, která je v současné době skutečně mizerná.
Češi podle Eurostatu vyrobí 71,4 % toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v EU, to tedy znamená, že Česká republika nedosahuje ani tří čtvrtin produktivity práce v EU. Velkým českým problémem je také to, že produktivita práce zde již několik let prakticky stagnuje, a v horším případě i klesá. Zhruba od roku 2009 můžeme hovořit o tom, že vývoj české produktivity práce je téměř tragický. V roce 2009 produktivita práce v ČR klesla o 3,1 %, v roce 2010 vzrostla o 3,4 %, v roce 2011 vzrostla o 2,2 %, v roce 2012 klesla o 1,2 %, v roce 2013 klesla o 1,1 % a v roce 2014 vzrostla o 1,6 %. Celkově tedy v tomto období v ČR vzrostla produktivita práce jen o 1,8 %: a to je skutečně velmi, velmi slabé a v tomto ohledu zaostáváme (a to značně) i za Polskem a Slovenskem… A není třeba dodávat, že s nízkou produktivitou práce lze jen těžko dosahovat na vyšší mzdy. Takže pokud premiér Sobotka hovoří o tom, že chce, aby Česko konkurovalo kvalitou, a nikoli nízkou mzdou, jistě by zároveň neměl „ve prospěch stability finančního sektoru i obyvatel země,“ schvalovat intervence ČNB…
Je však třeba dodat, že produktivita práce je v ČR ve srovnání s EU stále ještě vyšší než průměrné české mzdy ve srovnání s průměrnými platy v EU, takže prostor ke zvyšování mezd tu jistě je už nyní.
Česko se sice chlubí rekordně nízkou nezaměstnaností, nejnižší v EU, ale bohužel se zkrátka nemůže chlubit platy, které pracující čeští občané za svou práci dostávají…
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
