Žádostí o azyl bylo loni v České republice podáno 1477, tedy zhruba 150 méně než v roce 2015, ale také méně než v letech 1996–2008, kdy bylo v některých letech podáno i více než 18 tisíc žádostí (rok 2001). Od roku 1990 v ČR žádalo po většinu let o azyl více lidí než v roce 2016 či 2015, kdy kulminovala ona „migrační vlna“. Je tak zcela a jasně vidět, že české republice se uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí postižených válečnými konflikty vyhýbají.

I přesto, nebo možná právě proto, mají Češi k přistěhovalectví vůbec nejvíce negativní postoj ze všech občanů EU, jak jsme o tom psali zde. České republiky se migrační vlna nedotýká, čeští občané tedy s uprchlíky nepřicházejí do styku, a o to snadnější je pak podlehnout dojmům o tom, že jde o krvelačné zrůdy, které mají jediný cíl, a tím je vyhlazení evropského obyvatelstva. Tomuto pohledu na uprchlíky (a imigranty), který je silně živen médii i mnohými představiteli české poklesá elity, odpovídá i fakt, že v čase nikterak neklesá počet těch, kteří odmítají přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem.

Proti přijímání uprchlíků se podle průzkumu CVVM v únoru vyslovilo 61 procent dotázaných. 32 % dotázaných by uprchlíky přijalo do doby, než tito budou schopni vrátit se do země svého původu a 3 % dotázaných je pro, aby ČR uprchlíky přijímala a nechala je, aby se zde usadili.