Žádostí o azyl bylo loni v České republice podáno 1477, tedy zhruba 150 méně než v roce 2015, ale také méně než v letech 1996–2008, kdy bylo v některých letech podáno i více než 18 tisíc žádostí (rok 2001). Od roku 1990 v ČR žádalo po většinu let o azyl více lidí než v roce 2016 či 2015, kdy kulminovala ona „migrační vlna“. Je tak zcela a jasně vidět, že české republice se uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí postižených válečnými konflikty vyhýbají.
I přesto, nebo možná právě proto, mají Češi k přistěhovalectví vůbec nejvíce negativní postoj ze všech občanů EU, jak jsme o tom psali zde. České republiky se migrační vlna nedotýká, čeští občané tedy s uprchlíky nepřicházejí do styku, a o to snadnější je pak podlehnout dojmům o tom, že jde o krvelačné zrůdy, které mají jediný cíl, a tím je vyhlazení evropského obyvatelstva. Tomuto pohledu na uprchlíky (a imigranty), který je silně živen médii i mnohými představiteli české poklesá elity, odpovídá i fakt, že v čase nikterak neklesá počet těch, kteří odmítají přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem.
Proti přijímání uprchlíků se podle průzkumu CVVM v únoru vyslovilo 61 procent dotázaných. 32 % dotázaných by uprchlíky přijalo do doby, než tito budou schopni vrátit se do země svého původu a 3 % dotázaných je pro, aby ČR uprchlíky přijímala a nechala je, aby se zde usadili.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



