Je to každodenní starost o opatření jídla. „Kam až se necháme ponížit?“ ozývá se z fronty. Už polovina Venezuelanů nejí třikrát denně a tato situace se stále zhoršuje. Co se týče potravinových výrobků, nebyla Venezuela soběstačná nikdy.

Tento „ropný“ stát má ekonomiku, která stojí více na dovozu, než aby sama vyráběla a vyvážela. Inflace ve Venezuele v roce 2016 dosahuje 700 %, což je světový rekord. Produktivita hospodářství země už je velmi oslabená a dále klesá.

Již několik měsíců zejí obchodní domy v zemi prázdnotou. Někteří obchodníci mají v regálech stovky velmi drahého a zbytečného zboží typu chlór či prostředky proti hmyzu.

Už přes rok žijí obyvatelé Caracasu v naději, že se na pultech objeví dotované potravinářské produkty. Ty však nikdy nedorazí v potřebném množství… Lidé jsou na pokraji sil, zvláště psychických, a někdy tak mezi nimi dojde k rvačce.

Ti, co mají dost peněz, se obohacují na černém trhu. Prodejcům se říká bachaqueros a stávají se jimi příležitostní amatéři, ale i organizace typu mafie, kteří nakoupili produkty dotované státem a pak je prodávají za cenu zlata… Například litr mléka za 1500 bolivarů, což je cca 120 euro. Někteří dokonce prodávají litr mléka i za 4000 bolivarů, což je zhruba třetina měsíčního platu…Potravinářské zboží ve Venezuele dnes vládne všemu… Běžně se zde vyměňují například drogistické produkty třeba za kilo rýže.