Babiš by se kvůli lex Babiš musel vzdát vlastnictví mediálního domu MAFRA a řízení svého koncernu Agrofert, pokud by chtěl zůstat i po volbách ve vysoké ústavní funkci. Většina poslanecké sněmovny je zajedno, že s tímto Babišovým konfliktem zájmů je potřeba něco udělat. Proto lze očekávat, že veto prezidenta bude s největší pravděpodobností přehlasováno. Parlamentní politické strany se budou zkrátka chovat sebezáchovně.
Veto prezidenta je jen důkazem současných úzkých vazeb prezidenta a A. Babiše. Prezident Zeman má velký zájem Babišovi v této klíčové otázce vyhovět. Přestože například Babišův velký politický vzor D. Trump se po dobu svého prezidentství vzdá osobního řízení svých společností a svěří je nejbližším příbuzným. To, že to bude řešení poněkud pokrytecké, je zřejmé. Ale upřímně, představovat si, že by americký prezident byl schopen současně řídit jak svou zemi, tak jaksi ve "vedlejšáku" i své dosti firmy, je nerealistická.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Já tomu vašemu komentáři úplně nerozumím
Píšete v něm, že Ukrajinci v zástupné válce USA proti Rusku obětovali statisíce mužů a ztratili budoucnost země. Myslíte, že Ukrajinci měli nějak na výběr, když je Rusko napadlo? Co jiného mohou dělat, než se bránit? Neztratili by budoucnost země, právě, kdyby se nebránili? A ještě, co bychom teda p...
Další články z rubriky

15:16 Ivo Strejček: Naše lehkovážnost se nám vymstí
Od 1. července 2025 převzalo po Polsku předsednickou roli Evropské unii Dánsko. Platí-li (a to platí…