Babiš svůj projev na mimořádné schůzi sněmovny k Čapímu hnízdu pojal stylem „nejlepší obrana je útok“ a sám sebe pasoval do role mučedníka, který to schytává ze všech stran za to, že přišel do politiky, aby ji zbavil nekonečné korupce. Hovořil o ostudách předchozích vlád, jakými byly například privatizace minoritního podílu OKD, schválení zákona o církevních restitucích v podobě, v jaké je, české předsednictví EU a s ním související kauza ProMoPro a tak dále a tak dále. Problémy, o kterých hovořil, maličkosti jistě nejsou. Ale aby se místopředseda vlády a ministr financí bránil podle logiky – oni zlobili taky, ale nedostali na zadek, je až nedůstojné.

Nenechal být ani teroristické útoky v Belgii a mluvil o tom, že nechápe, jak v době, kdy tímto způsobem v Belgii umírají lidé, u nás pořádáme mimořádné schůze sněmovny Je to zrovna k Čapím hnízdům…

K Čapímu hnízdu se Babiš dostal v podstatě až na konci svého rozsáhlého projevu. Několikrát zopakoval, že farma není soukromým sídlem jeho rodiny a že na vilu (která je součástí farmy a která zřejmě je jedním z rekreačních sídel jeho rodiny) se dotace nevztahovala. Hovořil také o tom, že není pravda, že farma by nebyla veřejnosti přístupná, protože zde existují dny otevřených dveří, a to snad k příležitosti Velikonoc, Vánoc a ještě pár mimořádných událostí. Mluvil také o tom, kolik žáků škol a školek navštívilo zdejší ekofarmu. Člověk si málem musel otřít slzící oči… Ach, dny otevřených dveří… takové dobráctví našeho milého miliardáře… Prostě jedním slovem přítel lidu, náš dobrodinec.