Tyto poklidné manifestace byly vládou zakázány a byly státní mocí hrubě potlačeny. Cca 10 mrtvých, přes více než 100 raněných podle agentury Monusco (mise organizace spojených národů pro stabilizaci Konga)
Počet jejích příslušníků je 18 tisíc. Chrání obyvatele před násilím policie v různých částech země. Ústava Konga stanoví, že nikdo se nemůže zúčastnit voleb prezidenta více než dvakrát po sobě jdoucích v případě získání mandátu hlavy státu. A zakazuje jakoukoli modifikaci základního textu, který by se dotýkal této klauzule. Správně měl Kabila na konci svého druhého mandátu opustit „Palác národů“ již v prosinci 2016. On však nepřipravil nové prezidentské volby, i když se toho dožadovalo mnoho lidí. Zejména z Africké unie (UA). Prodemokratické manifestace se stávaly stále krvavějšími. Vláda souhlasila vyjednávat s opozicí díky intervenci Biskupské konference. Kabila nikdy nerespektoval dohody, provokujíc sankce Spojených států a EU. Nová lhůta byla dána Kabilovi americkou vládou, když zvláštní vyslanec Nikky Haley byl v Kinshase 26. října 2017. Poslední termín k vyhlášení nových voleb a odstoupení z funkce prezidenta má Kabila do konce roku 2018. Problémem je, že mu to je jedno. Neukazuje žádnou ochotu k respektování svého slibu. Financování hlasování o budoucím prezidentovi je na mrtvém bodě i přes naléhavé hlasy mezinárodního společenství.
Tato opakovaná otálení byla důvodem, proč loni vláda rozhodla, že katolická církev, což je instituce, která je nejlépe organizovaná v zemi, se zhostí řešení problému. Proč právě katoličtí biskupové z Konga, ke kterým se postupně přidali protestantští pastoři i muslimští imamové? Proč si mysleli, že bude užitečné vstoupit do politiky? Protože jde o udržení míru v této zemi, která je 4x větší než Francie. Ve vůdci Kabilovi se mísí nerozvážnost, lenost a nekompetence ve veřejných záležitostech. A během jeho sedmnáctiletého panování se zhoršila ekonomicka a sociální situace v zemi a vážná je rovněž bezpečnostní situace. Na východě země jsou běžné a časté masakry a vláda Konga počítá s cca milionem obyvatel, kteří v rámci země migrují. Životní úroveň a analfabetismus v zemi ji řadí mezi nejhorší v Africe. Země přitom disponuje velkým přírodním bohatstvím. Je to mj. chyba infrastruktury zemědělství, které nikdy nepřekročilo práh agro-průmyslu. A investoři, kteří do země přicházejí, rychle prchají, protože korupce je na takové výši, jako by byla legalizovaná. Evropa nestojí o masy imigrantů z Konga, kde je 80 mil. obyvatel. Evropská unie by měla něco podniknout. Je nejvyšší čas dát Kabilovi najevo, že by měl opustit trůn.
Zásah je nutný, aby se zabránilo lidské katastrofě velikého rozsahu. Francouzský prezident Macron má potřebný vliv v EU a rwandský prezident Paul Kagame může mobilizovat Africkou unii, jejímž je předsedou od 28. 1. 2018. „Jaká pěkná příležitost, která má stabilizovat Kongo a současně usmířit konečně Paříž a Kabilu!“
(podle Le Figaro - ZP)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
